Graphic Packet

Aplikaci pro MS-DOS stáhnete ZDE a 3 utility  1 2 3

 

Manuál :

 

                         Graphic   Packet

                                 Verze 1.61

                       (C) by Ulf Saran, DH1DAE 1990-93
                        Překlad : OK1DNH, OK1BY, OK1DLE

                 O b s a h
1………………………………….  Všeobecné informace
2…………………………………………  Instalování
3……………………………………..  Doplňkové údaje
4…………………………………. Příkazy z klávesnice
5…………………………………………  Provoz  QSO
6…………………………….  Použití možností MailBoxu
7…………………………………………… Editor GP
8…………………………………………….. MH-List
9…………………………………………..  QSO-špion
10…………………………………………. Autorouter
11……………………………………….. Setup-funkce
12………………………………………….. DOS-Shell
13……………………………………….  Použití myši
14……………………………  Parametry příkazové řádky
15…………………………………………  Softscroll
16……………………………  Co je to HOST-Modus u TNC2
17……………………………..  Chyby při synchronizaci
18…………………………………………Několik typů
Dodatek
A………………………………………. Licenční právo
B…………………………………….. Kontaktní adresa
C……………………………………….Autoři programu

               *      *      *       *       *

                    1. Všeobecné informace

  GP   je   terminálový   program,   využívající  Host-Modus  software
WA8DED,případně jiný. Lze však použít  i jiného TNC-software, jestliže
tento  podporuje KISS-modus. V  tomto  případě  je však  nutný program
TFPCR  od  DL1MEN  a  vhodný modem.  GP  se od ostatních terminálových
programů liší tím, že užívá grafickou uživatelskou plochu,čímž se jeho
obsluha  stává velmi  snadnou.  Pro  všechny důležité funkce  jsou zde
ikony, které lze zadávat myší.  Není-li myš připojena, lze tyto funkce
aktivovat   pomocí   klávesnice   (hotkeys).   GP   nabízí   maximálně
10 QSO-kanálů,  lze   jich  však  na   přání  nastavit  i   méně.  Pro
Mailbox-provoz  však existují ještě  dvě užitečné  funkce. Po  příkazu
„(C)heck“  se uchovává  tento přehled  ve  zvláštním bafru,  který lze
následně  vyvolat  pomocí  F11.  Stejně  tak po  příkazu „(L)ist“,jeho
vyvolání   pomocí  F12.   Od  verze   1.20  jsou   podporovány i  jiné
BBS-systémy.    Navíc     je    v    GP     ještě    zabudován    malý
editor,umožňující editování  textů  ale  také  i  na  př. konfigurační
údaje.
  Pro  práci  s  GP  je  třeba  počítač  kompatibilní  s  IBM, nejméně
1MB,EGA- příp. VGA-grafickou kartu a  DOS 2.0 příp. vyšší DOS-verzi.GP
pracuje  i v  DOS-Boxu pod OS/2.  Ve spojení  se standard-VGA  lze jej
spustit na plné obrazovce, nebo jako WINDOWS, příp.lze přepínat pomocí
ALT-Home. Zda modus pracuje i s SVGA-, XGA- apod. nemohu bohužel říci.
Modus  plné  obrazovky  však  bude  pracovat každopádně.  Jestliže  je
v použitém PC zabudována  paměť EMS- nebo XMS-, pak  do nich GP ukládá
Scroll-Back-bafry a  pro další použití  zbývá ještě asi  380K normální
DOS-paměti.

                1.1 Rozdíl mezi  GP.EXE a GP286.EXE

  GP je  navržen ve dvou  variantách, pro různé  typy procesorů.GP.EXE
pracuje  se   všemi  procesory  80×86,   t.j.  8088,8086,80286  atd…
GP286.EXE podporuje  rozšířenou sadu příkazů 80286,  a proto NEBĚŽÍ na
8088 případně 8086,  ale JEN na  80286 a jeho  nástupcích. Jestliže se
pokusíte tento program spustit na 8088  nebo 8086 , dojde k rozpadnutí
systému. (Pokusy ukázaly, že GP286.EXE běží i na XT, je-li vybaven NEC
V20-procesorem) Z nedostatku místa v paměti  bylo u GP.EXE upuštěno od
„QSO-Spion“, ten se vyskytuje pouze u GP286.EXE.

                         2. Instalování

  Pro  provozování  GP  je  nutný  HD.  Instalace  GP  na  HD je velmi
jednoduchá. Stačí  vyvolat  INSTALL.BAT  po  němž  dojde  k  sestavení
pažadovaného přehledu GP a překopírování všech potřebných údajů. Potom
je nutno  data CONFIG.GP přizpůsobit osobním  potřebám, t.j. nastavení
vlastní CALL  a pod. Pro dálkové ovládání  je třeba sestavit dodatečný
„podseznam“, ke  kterému pak mají přístup všechny  cizí stanice. Cesta
k tomuto  podseznamu pak  musí být  v konfiguračních datech  příslušně
upravena.Pro dálkový příkaz „//RUN“  musí být pořízen další podseznam,
protože u tohoto povelu se  jedná o vyvolání externích programů, jehož
výstup   je  směrován   na  TNC,   tedy  zpět   k  protistanici.  Tyto
externí programy by však měly být obsaženy  v jiném přehledu než v GP,
protože  sám GP může  být vyvolán  jak externí  program, což  by vedlo
k nevyhnutelným komplikacím.   Příkazy  pro   konfigurační  data  jsou
vysvětleny v kapitole 3.1.

                       2.1 Příklady instalace

   K  provozu GP  potřebujeme  následující  data:GP.EXE a  GP.OVR nebo
GP286.EXE  a GP286.OVR  (vlastní program  a jeho Overlay),  BINDATA.GP
(data  pro  okno  pozdravů),  ICONS.GP  (data  pro symboly), CONFIG.GP
(konfigurační data), ????????.GPT (DL.GPT) (texty pro systém a dálkové
ovládání), ????????.GPH (DL.GPH) (texty pro dálkový help).
   Zbývající  data nejsou  pro provoz  GP nezbytně  nutná. Pomocí  dat
CTEXT.GPI a QRT.GPI  lze sestavit texty  pro pozdrav i  pro rozloučení
podle svého přání. Do dat NAMES.GP jsou zapisována jména stanic, které
použily příkaz //Name a stejně tak i cestu k nim. Seznam těchto stanic
lze doplnit i ručně. Je-li některá  stanice již v seznamu, stačí zadat
při CONN pouze její CALL a GP si cestu k ní již najde v přehledu sám.

   Příklad:

– GP musí být na HD C: nainstalujeme  „C:\GP“
– všechny funkce dálkového ovládání nahrát  „C:\GP\USER.GP“
– externí programy,  které lze vyvolat  pomocí //RUN, se  musí nalézat
  v seznamu „C:\GP\EXTERNAL.GP“
– ukládání textů se musí provádět do „C:\GP\SAVE.GP“
– originální disketu s GP umístit do mechaniky  A:
C:\>cd a:
A:\>install a: c:\gp
  (instalační program odstartuje a ukládá se automaticky  do C:\GP)
C:\GP>md external.gp
C:\GP>md user.gp
C:\GP>md save.gp
C:\GP>copy sysinfo.exe external.gp
1 data kopirování
C:\GP>

  Nyní se  musí změnit CONFIG.GP,  a sice nastavení  cesty pro dálkové
ovládání a ukládání textů:

  UserDir = C:\GP\USER.GP
  ExternalDir = C:\GP\EXTERNAL.GP
  SaveDir = C:\GP\SAVE.GP
  LogDir = C:\GP

  Kromě toho se musí změnit volací znak:

  MyCall = xxxxxx (např.: MyCall = OK1KQJ)

  Až dosud byl na místo CALL  používán pouze NOCALL a proto jej musíme
nahradit svým  vlastním  CALL.Data  pro  seriové  rozhraní  jsou dosud
nastaveny  na 9600baud  a COM1.  Jestliže TNC nastavíme  na jiný počet
baudů nebo jej budeme  provozovat na jiném rozhraní, musíme jednotlivé
parametry  příslušně změnit  (SerBaud a  SerNr). Jestliže byste chtěli
provozovat  GP na  třetím či  čtvrtém rozhraní,  pak je třeba  doplnit
číslo   portu    a   číslo   IRQ    rozhraní,   protože   ta    nejsou
normována. Potřebné údaje získáte v návodu vámi použitého rozhraní.
  Jako  další je  třeba do  dat NAMES.GP  vložit vlastní CALL, JMÉNO a
CONNect-cestu  ke  znamým  stanicím.  Syntaxi  těchto  zápisů  najdete
v kapitole 3.6, případně v NAMES.GP originální diskety.

                       2.2 Provoz s více MYCALLs

   Provozujeme-li  GP na  počítači pod  různými značkami  (CALL), máme
možnost  si pro  každou  volačku  sestavit  samostatné  Connect-texty,
Info-texty  a  texty  na rozloučení.  Instalace  je  velmi  jednoduchá
a stačí nám k tomu pro  každou CALL sestavit samostatný podseznam a do
něho uložit  potřebné údaje. Jména  potom odpovídají danému podseznamu
pro  daný   CALL.  Do  takového  MYCALL   podseznamu mohou  potom  být
instalována následující data:

    CTEXT???.GPI  – Connect-texty (viz 5.11)
    <call>.GPC    – osobní Connect-texty pro <call>
    <call>.GPM    – Mail-data pro <call>
    <mycall>.GPI  – (INFO.GPI) Info-Data, která byla vyvolána pomocí
                    //I
    QRT.GPI       – texty rozloučení, která byla vyvolána pomocí //Q

   Každý z těchto  údajů je nejprve hledán v  seznamu MYCALL. Jestliže
se tam nenachází, je hledáno v seznamu  GP. Tím je dána možnost použít
část textů MYCALL, společných pro ostatní CALL.

                         3. Doplňkové údaje

                         3.1.  Data CONFIG.GP

   V datech „CONFIG.GP“ jsou  uloženy potřebné parametry, potřebné pro
provoz GP. Ty je  třeba okamžitě po vyvolání GP  nastavit na příslušné
hodnoty, zejména pak parametr pro rozhraní  V24, budič grafiky a údaje
pro dálkové  ovládání. Syntaxe určujících proměnných  má stále stejnou
formu, rovnající se na př.  „Zoom = 2“.
  Do konfiguračních  dat je možné začlenit  i komentáře, jestliže před
něj zařadíme středník.  Komentáře však mohou být  zařazeny vždy jen na
konci  řádky za příkazem,  např.: „Zoom  =  2  ; Zoom  je nastaven  na
hodnotu 2 „.

                         3.1.1 Nastavení barev

   Obrazovka  GP  je  rozdělena  na  několik  oken,  jejichž barvu lze
nastavit  zcela individuálně,  dle  vlastního  přání.  Možnosti  barvy
obrazovky podává následující seznam :

    Black        = černá
    Blue         = modrá
    Green        = zelená
    Cyan         = tyrkysová
    Red          = červená
    Magenta      = magent-červená
    Orange       = oranžová
    LightGray    = světle šedá
    DarkGray     = tmavě šedá
    LightBlue    = světle modrá
    LightGreen   = světle zelená
    LightCyan    = světle tyrkysová
    LightRed     = světle červená
    LightMagenta = světle magent-červená
    Yellow       = žlutá
    White        = bílá

  Pro jejich nastavení existují následující proměnné:

  MonitorBackGround :  barva pozadí okna monitoru
  MonitorForeGround :  barva textu okna monitoru
  MonitorInversAttr :  barva textu okna monitoru, inverzní
  EditorBackGround  :  barva pozadí editoru
  EditorForeGround  :  barva textu editoru
  EditorInversAttr  :  barva kurzoru a EOL-značky v editoru
  CheckBackGround   :  barva pozadí  BBS-Menu-okna
  CheckForeGround   :  barva textu BBS-Menu-okna
  CheckInversAttr   :  barva výběru a označení dat
  ListBackGround    :  barva pozadí DieBox-List-okna
  ListForeGround    :  barva textu DieBox-List-okna
  ListInversAttr    :  barva výběru a označení dat, inverzní
  ConnectBackGround :  barva pozadí Connect-okna (kanál 1-10)
  ConnectForeGround :  barva přijímaného textu v Connect-okně
  ConnectInversAttr :  barva vysílaného textu v Connect-okně
  MenuBackGround    :  barva pozadí horního Menu
  MenuForeGround    :  barva textu horního Menu
  MenuInversAttr    :  pokud přijímáme text na jednom kanálu, lze
                       současně vidět aktivitu na jiném kanále,t.j.
                       projeví se to změnou barvy textu
  StateBackGround   :  barva pozadí Status-okna
  StateForeGround   :  barva textu Status-okna
  InputBackGround   :  barva pozadí příjmového okna
  InputForeGround   :  barva textu příjmového okna
  MHBackGround      :  barva pozadí MH-list
  MHForeGround      :  barva MH-list
  MHInversAttr      :  Inversní barva MH-list (výběr)
  SpyBackGround     :  barva pozadí  „QSO-špiona“
  SpyForeGround     :  barva popředí „QSO-špiona“
  SpyInversAttr     :  inversní barva „QSO-špiona“

                         3.1.2 Nastavení Scroll-Back-bafru

   V GP  je pro každý  kanál k dispozici  textový bafr, do  něhož jsou
ukládány údaje  a  v  němž  je  možno  i  listovat,  jestliže si údaje
zobrazíte  na  obrazovce. Velikost  textového  bafru  je  individuálně
nastavitelná a  je udávána počtem  80 znakových řádek. Chceme-li  tedy
velikost textového bafru vyjádřit  v bytech potřebných pro RAM, musíme
počet řádků vynásobit číslem 84,  protože na řádku potřebujeme 80 bytů
(80 bytů pro  vlastní text a 4 byty  pro nastavení barvy). Počet řádků
přitom  může   kolísat  mezi  40   a  780,  při   čemž  40  řádků   je
minimum, které lze na obrazvce zobrazit a 780 je maximum, které lze do
jednoho  segmentu paměti  procesoru   80×86  adresovat,  protože  jeho
maximalní kapacita je 64KB, což odpovídá asi 780 řádkům.

  CheckBuffer :  bafr pro BBS-Menu-okno
  EditBuffer  :  bafr pro editor
  TextBuffer  :  bafr pro monitor a kanály 1-10,lze volit počet kanálů
                 a podle jejich počtu, také velikost monitorovacího
                 okna.Zadává se v pořadí monitor, kanál 1, kanál 2,…
  InputBuffer :  bafr pro okno zápisů kanálů 1-10 a monitoru.
                 Použití tohoto příkazu je analogické příkazu
                 „text-bafr“,lze ale vložit maximálně 199 řádků.
  SpyBuffer   :  bafr pro „QSO-špion“ okno
  MHBuffer    :  bafr pro MH-list

                         3.1.3 Nastavení časovačů

   V GP je obsažen i spořič  obrazovky, který ji po určité době, pokud
nebyla stisknuta  žádná  klávesa,  zatemní.  Tuto  dobu  lze  nastavit
konfiguračními  údaji. Příkaz  k  tomu  je  „Screensave“  a  je udáván
v minutách,  t.j.  příkaz  „Screensave =  5“  zatemní  obrazovku  po 5
minutách nečinnosti.  Jako další můžeme nastavit dobu,  po kterou mají
být zobrazovány  údaje „Pop-Up-okno“, Connect-hlášení a  pod. Existuje
i příkaz  „PopUpTime“,  kde  je  ale  čas  udáván  v sekundách. Příkaz
„PopUpTime  =  5“  znamená,  že  příkaz  bude  zobrazen 5 sekund. Také
vnitřní čas  GP je  nastavitelný a  to ve  vztahu ke komputerovému. Ke
změně   dojde příkazem  „Time“   a  „Zone“.   Příkaz  „Time“  definuje
programový čas GP ve vztahu ke komputerovému a to v minutách. Příkazem
„Time  =  -60“  dosáhneme  zpoždění  GP času  proti computerovému o 60
minut. Příkaz  „Zone“ má vliv  na MACRO „%z“, udávající  v infotextech
pásmový čas.  Pro automatické vedení deníku  je však kromě systémového
GP času  potřebný ještě čas  světový (UTC). Ten  lze stanovit příkazem
„UTC“.  Také zde  je možný   časový posun  oproti systémovému  GP času
a to příkazem např: „UTC = -120“. Tím dosáhneme zpoždění komputerového
času proti systémovému o 2 hodiny = SELC (letní čas).
   Příkaz  „ConnectBell“  udává,  kolikrát  má  na  nás  být  zvoněno,
jestliže  se nakonektuje  jiná  stanice.  V  tomto  případě  vyrobí GP
signál,    znějící    jeko trojhlasý     zvonek    telefonu.    Příkaz
„ConnectBell=5“ znamená,že zvonek zazní 5x.

                         3.1.4 Konfigurace seriového rozhraní

   GP   je  schopný   zpracovat  libovolnou   kombinaci  adres   portu
a IRQ-čísel  pro seriové  rozhraní.  Čísla  IRQ  mohou  mít  i hodnoty
specifické  pro AT,  t.j. tedy i  hodnoty mezi  8 až  15. Použijeme-li
první nebo druhé  rozhraní, jsou jak čísla portu tak  i IRQ v podstatě
normována  a jsou  GP známa   a stačí  tedy zadat  jen číslo rozhraní.
Všechny  hodnoty  mohou   být  zadány  decimálně,  nebo hexadecimálně.
V případě   hexadecimálních   čísel   však    musí   být   na   prvním
místě označena „dolarem“,  např. „$3F8“. Počet  dat- , stop-  a parit-
bitů nelze měnit. Ty jsou v GP nastaveny na následující hodnoty:

   8 datových bytů, 1 stop bit, žádná parita

   Pro nastavení seriového rozhraní existují následující příkazy:

  SerNr   –  číslo rozhraní
  SerBaud –  rychlost přenosu
  SerPort –  adresa portu s rozhraním
  SerIRQ  –  IRQ-číslo rozhraní

                         3.1.5 Nastavení cesty

   Pro  dálkové ovládání  pomocí //Dir,//Write,//Read  a //DELete musí
být udána cesta, kterou lze vkládat příkazy. Všechny cizí stanice mají
stejnou prioritu, t.j.  smí číst všechna  data a další  data libovolně
doplňovat.  Za tím  účelem je vhodné  mít vlastní  přehled. Příkaz pro
nastavení cesty  je „UserDir“. Další cesta  bude sestavena po  příkazu
//RUN.  Seznam pak  bude obsahovat  i externí programy.  Cesta k těmto
externím  programům   se  sestaví  příkazem   „ExternalDir“. Lze  také
nastavit   cestu  k   uložení  textů   do  paměti,   což  lze  provést
příkazem „SaveDir“.
   Aby  bylo dosaženo  většího přehledu  v zaznamenávání  QSO, byl  od
verze  1.50 zaveden příkaz  „SpyDir“. Jím  nastavená cesta  pak slouží
jako standartní cesta k příposlechu QSO.

                         3.1.6  Inicializace a deinicializace TNC.

   Při  startu  a  konci  práce  s  GP  lze  TNC podle vlastního přání
inicializovat. Syntaxe pro inicializaci je vždy:

   TNCINI = < příkaz – TNC >

   Jako   <příkaz    –   TNC>   lze   využít    všech   příkazů   „The
Firmware-Software“.  Do konfiguračních  údajů  lze  zařadit  libovolné
množství inicializačních příkazů.
   Chceme-li např.  TNC vložit komputerový  čas, musíme použít  příkaz
„TNCINI = Date Time“, přičemž tento  příkaz není ve skutečnosti pravým
příkazem TNC, ale  jen heslem programu  GP. GP pak  toto heslo přemění
v příkazy  pro  nastavení času  TNC.  Pro  deinicializaci platí stejná
pravidla jako  pro inicializaci, jen s  tím rozdílem, že  zde musí být
předeslán příkaz TNCDEI:

   TNCDEI = < příkaz – TNC >

   Chceme-li  během práce  GP  vyvolat  DOS-Shell, je  výhodné odpojit
monitor TNC, aby vlivem dalších dotazů  nedošlo k přetečení bafru. Pro
tento případ existuje příkaz TNCDOS, který určuje, které parametry TNC
budou při  aktivaci DOS-Shell změněny a na  jakou hodnotu. Po ukončení
Shell dojde  k nastavení hodnot  TNCINI opět na původní  stav. Syntaxe
příkazu je :

   TNCDOS = < příkaz-TNC >

                         3.1.7  Nastavení tiskárny.

   Chceme-li zaznamenat průběh spojení  tiskárnou, máme možnost různým
druhem písma  odlišit   přijatý  text  od  vyslaného.   To  ovšem  jen
v případě, že  to tiskárna umí. Tiskárny  kompatibilní s EPSON  k tomu
nabízejí  různé možnosti. K  nastavení může  být použito  až 10  znaků
desítkové   soustavy,    oddělených čárkami.   Příkaz   „DefaultPrint“
nastavuje   tiskárnu  pro   tisk  přijatého   textu, zatímco  příkazem
„InvertPrint“ bude tištěn text vámi vyslaný.

     Syntaxe: DefaultPrint = znak 1, znak 2….. znak 10
              InversPrint  = znak 1, znak 2….. znak 10

                         3.1.8 Ostatní nastavení.

   Počet  skutečně užívaných  kanálů je  určován příkazem  „Channels“,
kterých může být až 10. Nesmí však  být zadáno více kanálů, než je TNC
schopný zpracovat.  Jinak bude  trvale hlášena  chyba. GP  nemá žádnou
možnost  zjistit, kolik kanálů  může TNC  zpracovávat a  proto je  PRG
odkázán  na správné  nastavení. Doporučujeme nastavit  vždy jen  tolik
kanálů, kolik  jich TNC dokáže  zpracovat. Problémy však mohou  nastat
i v případě, že  bude nastaveno méně kanálů, než kolik  je TNC schopný
zpracovat a to v případě, že konektujete kanál, který není řízený TNC.

       Syntax: Channels = <1…10>
       ( např. Channels = 4>

   Příkaz MYCALL  dodá systému vlastní CALL  a podle toho inicializuje
TNC.Je možné zvolit pro každý z kanálů samostatný CALL. Vyskytne-li se
proměnná bez znaku,  bude tento automaticky  nahrazen znakem monitoru.
Znaky  jsou udávány v  řadě –  monitor, kanál  1….10 a jsou vzájemně
odděleny čárkou.

       Syntax: MYCALL = monitor, kanál 1, kanál 2, ….
       Příklad: OK1KQJ,,OK1KQJ-2,,OK1KQJ-4

   V  tomto  případě  bude  nastavem  monitor  na  call OK1KQJ, kanály
1 a 3 budou mít  znak bez SSID (prostý znak OK1KQJ),  na kanálu 2 bude
OK1KQJ-2 a na kanálu 4 bude OK1KQJ-4.
   Příkazem  NoName  lze  nastavit,  jaké  stanice,  jejíž jména ještě
nejsou zanesena do jmenných  dat, má systém oslovit (makro  %N v *.GPI
datech).

       Syntax: NoName = (oslovení)

   V okně monitoru lze na přání vložit prázdnou řádku mezi ukazovanými
pakety. Příkaz zní „InsertMonLine“.

       Syntax: InsertMonLine = (ON/OFF)

   Na přání lze vypnout automatické vedení deníku a to příkazem „Log“.

       Syntax:  LOG = <ON/OFF>

   Když je zapnuto automatické vedení  deníku, musí být udán kmitočet,
nebo alespoň pásmo,  např. 430.625 nebo 70cm.  Délka zadaného kmitočtu
však smí být nejvýše 7 znaků.

       Syntax: QRG = kmitočet

   Tento  příkaz  je  ale  účinný  jen  v  tom případě, že nepoužíváme
multiport  TNC. Musíme však  při jeho  použití zahrnout  QRG do  údajů
NAMES.GP. Bližší se dozvíte v kapitole 9.
   Příkaz Backup  umožňuje, aby GP  při ukončení PRG  uložil informace
do textového  bafru, odkud  je po  znovuspuštění PRG  uloží do paměti,
takže i v případě, že během spojení  došlo k přerušení práce GP, údaje
o QSO se neztratí.

       Syntax: Backup = <ON/OFF>

   Příjem  paketu  může  být  oznamován  též  akusticky, tj. přijde-li
paket, ozve se signál. Příkaz je „RXClick“, který může mít podobu:

       0 : žádný signál
       1  : signál  jen při  příchodu paketu  na jiném  než nastaveném
            portu
       2 : signál vždy, i při příchodu paketu na nastaveném portu
       Syntax: RXClick = <0…2>

   Jazyk při  dálkovém ovládání může být  nastaven. Zvoleny však mohou
být pouze takové jazyky, o nichž existují *.GPT-data.

       Syntax:   RemoteLanguage = <xxx>
       Příklad : RemoteLanguage = G

   V tomto  případě bude nastavena  angličtina. Jestliže tento  příkaz
vynecháte, bude i pro REMOTE zvolen právě nastavený jazyk.
   Příkazem „REMOTE“  lze definovat příkazy  dálkovému ovládání, které
smí protistanice  použít.  Nastaveni  „REMOTE  =  *  „, znamená, že je
dovoleno  použít libovolný  z  příkazů  dálkového  ovládání.  Jestliže
chceme  použít  pouze  jejich část,  musíme  jednotlivé  příkazy uvést
a oddělit je čárkou. Přitom stačí uvést jejich zkratky:

       REMOTE = VER, I, NE, N, #

   V tomto případě jsou povoleny  pouze příkazy : VERsion, Info, NEws,
Name a jazyk. Všechny ostatní příkazy jsou zakázané.
   Pravým  opakem  REMOTE  je   „NOREMOTE“.  Zde  je  možné  definovat
příkazy dálkovému ovládání, které nesmí  být použity v žádném případě.
Jinak je použití shodné jako u příkazu REMOTE.
   Jestliže nám jsou dotazy GP  „ANO/NE/přerušení“ na obtíž, můžeme je
nahradit příkazem „Questions = <ON/OFF>“  kde „ON“ dotaz zapíná, „OFF“
naopak vypíná. Pozor ale, při vypnutí dotazu…
   Příkaz „FastPol“ ovlivňuje metodu dotazu  GP na TNC. „FastPol = ON“
vede GP k dotazu TNC optimalizovanou  rychlostí a plně je zde využíván
přerušovací provoz V24.  Tato metoda však může  vést k chybám „Resync“
tj.  výpadku znaků  při příjmu V24.  To  však  závisí v  plné míře  na
použitém  PC, instalovaném  drajvu, i programech,  které jsou současně
s GP  aktivovány.   Jestliže  se  právě   popsané problémy  vyskytnou,
nastavte   „FastPol  =   OFF“.  Nastaveno   „FastPol=AUTO“.  Při tomto
nastavení  je  způsob  dotazu  závislý  na  tom,  používáme-li  16550A
UART, nebo  ne.  Pakliže  jej  používáme,  bude  dotaz  optimalizován.
Jestliže  použijeme jiného   UARTu,  bude  se   zapojení  chovat  jako
„FastPol=OFF“.
   „PopUnableKeyboad“ zní  strašně, ale rozhoduje  vlastně o tom,  zda
okna  PopUp budou zavírána  klávesnicí, myší  nebo výlučně  jenom myší
ještě před  uplynutím „PopUpTime“. Předčasné uzavření  umožňuje příkaz
„PopUnableKeyboard = ON“ spolu s klávesou  RETURN nebo ESC. Na ostatní
klávesy,  pokud jsou  okna otevřena, nereaguje.  Předpisování si textu
tak, jak tomu bylo dosud,  již není možné. „PopUnEnableKeyboard = OFF“
dovoluje dotaz klávesnicí, pokud je ještě alespoň jedno okno otevřené.
Během této doby si můžeme předepsat např. text, který po uzavření okna
se jedním  rázem ocitne v okně  přepisu. Okno může být  v průběhu doby
„PopUpTime“ v tomto případě zavřeno myší.
   Příkaz „MultiPort“  zjišťuje, zda TNC  má pracovat ve  standardním,
nebo DRSI§ modu.  Normálně GP rozezná  zcela automaticky, zda  TNC mod
DRSI podporuje nebo ne. Přesto se ale může stát, že v závislosti na SW
TNC,   toto  automatické rozpoznání   nefunguje.  Proto   při  použití
MULTIPORT  TNC, jako  jsou např.: FALCon/TNC4  nebo TNC3  nutno použít
příkaz „MultiPort =  ON“. Při použití TFPCX od verze  2.0 máme možnost
použít příkaz „MultiPort =  AUTO“ <standardní nastavení>. Chceme-li na
výhody  MultiPortu  zcela  zapomenout,  použijeme  příkaz „MultiPort =
OFF“.

                         3.1.9  Podmíněné konfigurace.

   V  některých situacích  bývá výhodné,  mít možnost  GP konfigurovat
poněkud jinak.  K tomu  nabízí GP   od své  verze 1.50  možnost použít
podmínku „IF“ a  upravit konfigurační údaje a  ty pak pomocí příkazové
řádky  řídit.   Funkce  je celkem  jednoduchá,   přesto  nejlépe  bude
vysvětlení na příkladě:
   Mějme dvě  TNC, jeden pracuje  s 9600 baudy  a je řízen  V24, druhý
pak s  38400  baudy.  Na  základě  toho  můžeme  do  CONFIG.GP  zanést
následující příkazy:

  <IF 38400>
  SerBaud = 38400
  <ELSE>
  SerBaud = 9600
  <END>

   Pokud volá  GP „gp 38400“  nebo „gp286 38400“  ,bude instalován V24
s 38400 baudy.  Když  ale  volá  GP  bez  parametrů  „38400“, pak bude
instalován V24 se 9600 baudy.
   Jsou možné následující kombinace:

  <IF 38400>
  SerBaud = 38400
  <END>
  <IF 19200>
  SerBaud = 19200
  <END>
  <IF 9600>
  SerBaud = 9600
  <END>
  <ELSE>-podmínka není naprosto nutná.  Existuje také logické použití
  pomocí funkce „NOT“. Příklad:
  <IF NOT 9600>
  SerBaud = 38400
  <ELSE>
  SerBaud = 9600
  <END>

   Zde  GP spolupracuje  s rozhraním  9600 baud,  pokud ho GP vyvolalo
pomocí „9600“. Ve všech statních případech je instalováno 38400 baud.
   Na co je nutno dát pozor:

– klíčový  příkaz „<IF  (NOT) xxx>“,  „<ELSE>“ a  „<END>“ musí být sám
  v řádce a musí začínat v prvním sloupci.
– není přípustné použití více IF-podmínek. Lze nejprve definovat novou
  IF-podmínku, pokud předcházející je uzavřena pomocí „END“.

   Reservovaná klíčová slova:

   Dříve  měl   GP  k  použití   pouze  jedno  klíčové   slovo,  totiž
„%TFPCX200“. Použití  tohoto   slova  je  podobné   použití  parametru
příkazové řádky. Je však závislé, zda  od verze 2.0 výše je instalován
TFPCX nebo ne.

     Příklad:

  <IF %TFPCX200>
  TNCINI = @L 0:DB0FN
  <END>

   Příkaz „@L 0:DB0FN“ lze použít,  pokud je instalován TFPCX 2.0. Při
použití TNC,  TFPCR   nebo  starších  verzí  TFPCX   je  tento  příkaz
ignorován.

                         3.2. Data *.GPI

Data  možno  rozšířit  pomocí  GPI  =  „Graphic Packet Infofile“. Data
s tímto rozšířením  obsahují informační  texty, které  mohou být čteny
jinými  stanicemi, např.pomocí  určitých  dálkových  příkazů. Ve všech
datech,které  mají toto rozšíření,  může být  zabudováno umístění  pro
makra.  K  dispozici  je  dohromady 15  maker.  Umístění  a makra jsou
následující:

% V: číslo verse tohoto softwaru, v tomto případě je to „1.61“.
% C: CALL protistanice
% N: jméno protistanice
% Y: vlastní CALL
% K: číslo kanálu, na kterém se bude text vysílat
% T: aktuální GP čas ve formátu HH:MM:SS, např.“10:41:32″
% D: aktuální datum např.:“25.03.1991″
% B: odpovídá znaku zvonku (07h)
% I: jestli je k dispozici „NEWS.GPI“, bude vydán příslušný odkaz na existenci těchto dat, jinak ne
% Z: vydává časovou zonu hodin GP
% _: provede ukončení řádky a skok kurzoru na nový řádek
% %: znaménko procent
% O: čte řádku z ORIGIN.GPI- volba pomocí generátoru náhodných čisel
% ?: vyzývá  konektovanou stanici, aby  nahlásila své jméno,  jestliže
     dosud  není zařazena v jmeném seznamu (NAMES.GP)
%  : zapíná PROMPT, doporučuje se jen pro CTEXT
  Dodatečně je  možno ještě připojit údaj  o formátování, který určuje
celkovou délku maker. Toto je  nutné, protože makra nemají definovanou
délku,  ale  mění se  v  délce   podle  konektované  stanice  např.  %
N – MACRO. Formátování se  určí po dvojitém křížku dvoumístným číslem.
Jestliže je vlastní  MACRO TEXT kratší než je udaný  formát, je zbytek
vyplněn prázdnými znaky.

   Příklad: „% N 20“ dodá jméno konektované stanice, ale celková délka
makra je vždy jen 20 znaků.
   Údaj  o formátování  je důležitý  zejména v  tom případě, chceme-li
text, který obsahuje  makro zarámovat. Jako příklad  pro použití makra
můžeme uvést data „CTEXT.GPI“.

                         3.2.1 Data „CTEXT???.GPI“

   Tato  data  obsahují  všeobecný  pozdravný  text,  který  je vyslán
jsme-li   CONN jinou   stanicí.   Standartní   CONN-TEXT   se  jmenuje
„CTEXT.GPI“, ale mohou být zařazeny také alternativní CONN-TEXTY. Tyto
texty mohou být podle potřeby   během provozu přepínány. Bližší k tomu
v kapitole 5.11.

                         3.2.2 Data „NEWS.GPI“

   Tato data slouží k shromažďování  aktuálních novinek. Text může být
čten prostřednictvím  dálkového  příkazu   „//NEWS“.  Data  mohou  být
zrušena, jestliže žádné novinky neexistují.

                         3.2.3 Data „MYCALL.GPI“

   Tato  data  se  odesílají   dálkovým  příkazem  „//Info“.  Obsahují
krátkou informaci  o vlastní  stanici.  Pro  „MYCALL“ se  musi zařadit
vlastní  volací  znak (např.  OK1XXX.GPI).   Tak  mohou  být  zařazeny
informace  pro  více  než  jednoho uživatele,  jestliže více uživatelů
používá tuto stanici pod její volačkou.

                         3.2.4 Data „F1.GPI“..“F12.GPI“

   V  těchto datech  mohou  být  shromaždovány TEXT-MAKRA.  Tyto texty
mohou být z GP  vyvolány pomocí SHIFT – F1…F12.  Jméno data odpovídá
číslu  funkční klávesy,   např.  data  „F5.GPI“   se  vyvolají  pomocí
SHIFT-F5.  MAKRO-DATA F11.GPI a  F12.GPI  mohou  být použity  pouze na
počítači,který  má  připojenou  rozšířenou @LH   4  klávesnici  a  kde
existují funkční klávesy F11 a F12.

                         3.2.5 Data „QRT.GPI“

   Tato  data se  vyšlou, jestliže  protistanice vyšle  dálkový příkaz
//Q. Po @LH 4 vyslání dat se spojení přeruší.

                         3.2.6 Data „RUN.GPI“

   Je-li vyvolán některým QSO partnerem dálkový příkaz „//RUN?“, vyšle
GP text obsažený v tomto souboru.  Data by měla obsahovat krátký popis
všech  externích @LH  4  programů,  které  mohou  být  příkazem  //RUN
vyvolány.

                         3.2.7 Data „ORIGIN.GPI“

   V těchto  datech může uživatel shromažďovat  originální citáty atd.
a pomoci MACROSu  %  O  je  použít   v  CTEXTu.  Pro  každý  citát  je
k dispozici jen jedna řádka, s maximálním počtem 255 znaků.

                         3.2.8 Pokyny k použití *.GPI-dat

   Protože  GPI-Data mohou  být čtena  každou stanicí,  je třeba  vzít
v úvahu tyto pokyny:

– v těchto textech nepoužívat žádné  přehlasy nebo grafické znaky IBM.
  Tyto  sice  na IBM vypadají hezky,  ale používá-li protistanice jiný
  počítač,  ukáží  se na displeji  této stanice všelijaké  jiné znaky,
  což už hezky  nevypadá.
– při popisu dálkových příkazů dbát  toho, aby tyto příkazy nezačínaly
  hned  na začátku řádky, protože  by mohly být programem protistanice
  mylně @LH 4 vyhodnoceny.

                         3.3.Data “ call.GPC“

   V  těchto  datech  mohou  být  shromažďovány  osobní Conn-texty pro
určité volačky –  to znamená, že  stanice A může  být jinak pozdravena
než stanice B. Jsme-li některou stanicí konektováni a pro její volačku
existují odpovídající GPC.data,  pak jsou data  „CTEXT.GPI“ ignorována
a vyšlou se  jen data GPC.Osobní  „Connect-texty“ mohou jako  data GPI
obsahovat všechna makra.

                         3.4 Data “ call.GPM“

   Toto datové rozšíření znamená  „Graphic Packet Mail“. Pomocí těchto
dat  máme možnost  směrovat  osobní  zprávy  na  určitý  volací  znak.
Jsme-li touto  stanicí konektováni, jsou místo  normalního pozdravného
textu  vyslána tato  data.  Pro každou  volačku mohou  existovat pouze
jedna MAIL  -data. V .GPM-datech  mohou být použity stejná  makra jako
pro  data.GPI.  Protistanici  mohou  být  MAIL-data vymazána  dálkovým
příkazem  //Kill nebo  //DEL (bez   údaje jména  dat). To  by mělo být
uvedeno  na konci  MAIL dat.   GPM-data mají  vždy vyšší  prioritu než
GPC-data.

                         3.5 Data „MHEARD.GP“

   GP má uvnitř zabudován seznam MH, v nemž jsou shromažďovány všechny
slyšené volací  znaky.  Velikost  seznamu  MH  se  dá v konfiguračních
datech nastavit pomocí  příkazu „MH Buffer“.  Seznam MH jednak  slouží
jako menu pro „QSO-Spion“ (viz kapitolu 9) a jednak se dá vyvolat také
konektovanými stanicemi dálkovým příkazem //MHeard.  Po skončení GP je
seznam MH uložen do dat „MHeard.GP“.

                         3.6. Data „NAMES.GP“

   V  těchto  datech  jsou  shromažďována  jména  a  kmitočty  (pásma)
ostatních stanic. Kromě toho se v těchto datech uskutečňuje vedení QRG
prostřednictvím GP.  Konektované stanice  se mohou  do seznamu zanést,
použijí-li příkaz „//Name“. Protože se u seznamu jmen jedná o normální
ASCII-Text,  můžeme  seznam také  sami  měnit.  Podrobnější  informace
k syntaxi CESTA najdete v kap.10.

                         3.7 Data “ GPB“

   GPB  znamená  „Graphic  Packet  Backup“  a  označuje data, která GP
založil, aby programová  data shromáždil při  ukončení programu a  při
nastartování znovu vložil do paměti.  S těmito daty nelze manipulovat.
Pomocí těchto dat je možné GP  během QSO zakončit a znovu nastartovat,
aniž by bylo nutno předtím diskonektovat.

                         3.8 Data „BINDATA.GP“

   Tato  data  obsahují  údaje  pro  okénko  pozdravů (úvodní pozdrav)
– v EGA MODUSu  nemůže být okénko  pozdravů zobrazeno vzhledem  k malé
rozlišovací schopnosti.

                         3.9 Data „ICONS.GP“

   V  těchto údajích  jsou shromažďována  obrazová data  symbolů. Tato
data jsou doplňována z  HD, i když máme instalovanou  ve svém PC paměť
EMS nebo XMS. V tomto případě  jsou při startu data kompletně natažena
do této paměti a pro GP jsou tu  k dispozici, aniž by se muselo použít
dalších  zásahů  v  HD.  Data musí  být  ve  stejném adresáři jako GP.
Jestliže tato data  chybějí nebo s nimi bylo manipulováno,  nedá se GP
nastartovat.  Vzhled  ICON  může  být  editován  podle vlastního přání
programem GP-Paint od DL1ELY.

                         3.10 Data „mycall.GPL“

   Rozšíření  dat „.GPL“  =  „Graphic  Packet Logfile“  -označuje data
deníku, která  založil  manažer  deníku.  Pro  každý  MYCALL se založí
vlastní data,  aby se dosáhlo lepšího  přehledu. Pro rozdílné  SSID se
však   žádná  nová   data nezakládají.  Formátová   data  deníku  jsou
kompatibilní k deníkům programu SP.

                         3.11 Data „*.GPI“

   Tato data obsahují Systémové a Remote texty GP. Proto je možné v GP
použít rozdílných  řečí –  až 8  . Z  důvodu rychlého vyhledávání jsou
shromažďovány tyto texty ve speciálním souboru.

                         3.12 Data „*.GPH“

   V těchto datech  jsou ukládány texty pro HELP  ovládání. Tyto texty
se vysílají,  když nějaká  stanice  vyvolá  příkaz //Help.  Protože tu
nezáleží na vysoké rychlosti, byl pro tato data zvolen jiný formát než
pro  .GPT-data. Každý  text  je  uveden  značkou  „Cd“  a  jemu je pak
přidělen určitý  příkaz stejně jako počet  signifikantních písmen, tj.
jak  dalece může  být maximálně  příkaz zkrácen. Výjimkou  je text pro
generální  (všeobecnou) pomoc  tj.  když  po příkazu //Help  není udán
žádný další parametr. Tento text je označen značkou „@@“.

**********************************************************************
                         4. Příkazy z klávesnice

                         4.1 Příkazy, platné pro všechny kanály

F1..F10            :  přepínání na kanál 1..10
F11 bzw.  ALT-F1   :  BBS-Menu
F12 bzw.  ALT-F2   :  DieBox-List funkce
ALT-M              :  přepne na monitor kanál
ALT-E              :  přepne do editoru
ALT-O              :  DOS-Shell
ALT-R              :  zap/vyp softscroll příslušného kanálu
ALT-U              :  Setup
ALT-X              :  ukončení programu
ALT-Z              :  Zoom zap/vyp (pouze VGA)
ALT-F4             :  výmaz okna
ALT-F6             :  ukáže poslední link-status hlášení
ALT-F7             :  ukáže poslední chybové hlášení
<Ins>              :  přepínač mezi modem vkládání a přepisu.
                      (pouze v editoru a kanálech 1-10)
ALT-G              :  přepínač hodinového gongu. (při použití
                      myši lze kliknout na značku dvojité noty)

                         4.2 Příkazy, platné pro kanály 1..10

ALT-B              :  Scrollbalken zap/vyp
ALT-C              :  sestavení spojení
ALT-D              :  rozpojení spojení
ALT-Y              :  vložení MYCALL (pouze při disconnect)
ALT-S              :  ukládání QSO
ALT-F              :  odeslání dat (pouze při connect) *)
ALT-F8             :  přepínač Splitscreen zap/vyp
ALT-F9             :  Splitscreen-Trennlinie posun nahoru
ALT-F10            :  Splitscreen-Trennlinie posun dolů
ALT-T              :  vyvolání Connect-Text
ALT-Q              :  vložení frekvence
ALT-N              :  uložení jména právě CONN stanice
Shift-F1..F12      :  odeslání text-macra 1..12 (F1.GPI..F12.GPI)
Ctrl-D             :  zapsání datumu do místa v bafru
Ctrl-T             :  zapsání času do místa v bafru
Ctrl-Y             :  výmaz řádky v bafru (lze současně kopírovat do
                      mezibafru a s Ctrl-P vrátit do původního stavu)
Ctrl-C             :  kopírování řádky z mezibafru (Copy)
Ctrl-P             :  kopírování mezibafru do řádky (Paste)
Ctrl-O : výběr řádky z generátoru náhod (data ORIGIN.GPI)
                      a jeho kopírování do bafru
Ctrl-K nebo (INS) : kopírování vybraného textu z okna RX do editoru
Ctrl-RETURN : odeslání  řádky bez CR na konci.  Tím lze nastavit délku
řádky na požadovanou délku

                         4.3 Příkazy editoru

ALT-L              :  vykládání textu *)
ALT-S              :  ukládání textu  laden
Ctrl-Y  : výmaz  řádky (lze  současně kopírovat  do mezibafru a pomocí
          Ctrl-P vrátit do původního stavu)
      Ctrl-C             :  kopírování řádky z mezibafru (Copy)
      Ctrl-P             :  kopírování mezibafru do řádky (Paste)
                         –  a všechny další povely pomocí kurzoru

                         4.4 Příkazy BBS-menu a List-menu

      ALT-S              :  třídění Checklist (ne při LIST)
      Kursor             :  výběr a dosazení zápisu podle přání
      <SPACE>            :  označení/zrušení označení zápisu
      <RETURN>           :  vyslání příkazu READ k Mailboxu
      <ESC>              :  opuštění Check-Menu

                         4.5 Pohyb kurzoru na obrazovce

      CursorUp           :  nahoru
      CursorDown         :  dolů
      CursorRight        :  pohyb kursorem vpravo
      CursorLeft         :  pohyb kurzorem vlevo
      PageUp             :  o jednu stranu nahoru
      PageDown           :  o jednu stranu dolů
      Ctrl-PageUp        :  skok na začátek textu
      Ctrl-PageDown      :  skok na konec textu
      Ctrl-CursorRight   :  kurzor na začátek pravého slova
      Ctrl-CursorLeft    :  kurzor na začátek levého slova
      Home               :  kurzor na první sloupec **)
      End                :  kurzor na konec řádky **)

*)  Funkce  „TEXT  LADEN“  a  „DATEI  SENDEN“  očekávají vkládání dat.
Jestliže se  v  tomto pojmenování vyskytnou * nebo  ? dojde k aktivaci
tzv.  „File-Select-Box“ kde si můžeme vybrat z přehledu. Jestliže jako
zdroj  údajů  bylo  udáno jméno   přehledu „*.*“  , dojde  k vytištění
příslušného přehledu na  obrazovce.  Přehled začíná vždy podpřehledem,
za nímž  následují vlastní data.   Podpřehledy poznáme podle  toho, že
bezprostředně za pojmenováním následuje   znak „BACKSLASH“ (\). Volbou
podpřehledu  dojde k  nastavení nové  cesty  a  vytištění podpřehledu.
Stisknutím „..\ “ se vrátíte do předchozího  přehledu.

**)  Klávesy  HOME  a  END  byly  z  nedostatku jiných vhodných kláves
v monitoru  a kanálech 1…10 obsazeny  jinak. U těchto kanálů dochází
k posunu oken  o řádku nahoru nebo dolů.

                         4.6 Výroba  ASCII-znaků 1-31

   Normálně   můžeme   vyrobit   ASCII-znaky   1-31  kombinací  kláves
Ctrl-(A…Z) případně jinými  Ctrl-kombinacemi. Některé z  funkcí Ctrl
jsou ale obsazeny GP, např. Ctrl-D. V tomto případě pak nepíšeme ASCII
znak 4, ale do vstupního bufferu  napíšeme datum. Za určitých podmínek
však  zrovna potřebujeme ASCII-znak,  který  je  od GP  pokryt Makrem.
V těchto případech si můžeme  vyrobit odpovídající znak pomocí klávesy
ALT a numerickou klávesnicí. K tomu je zapotřebí klávesu ALT zmačknout
a držet  zmačknutou. Pak  můžeme naťukat libovolné  číslo od  1 do 255
a pak klávesu ALT pustit.

                         5. Provoz QSO

                         5.1 Všeobecné informace

   GP  umožňuje vést  současně až  10  QSO.  Přitom pro  každé QSO  je
k dispozici jeden  příslušný  kanál  (port).   Tyto  kanály  je  možno
přepínat funkčními klávesami F1…F10. Pro  každý kanál lze zadat jiný
volací  znak.  To  je  možné prostřednictvím  ALT-Y. Chceme-li spojení
s jinou  stanicí,  musíme  nejprve přepojit   na  volný  kanál  a  pak
zmačknout kombinaci kláves ALT-C. Pak zapíšeme volačku cílové stanice.
Je-li stanice  zapsána v seznamu jmen,  stačí zadat volačku bez cesty,
jinak  se  musí  udat  celá  cesta  a  to pomocí prázdného znaménka za
volacím   znakem.  Chceme-li   například  konektovat   stanici  DH1DAE
přes DB0NWS  a DB0FN  a DH1DAE  ještě není  zapsána do seznamu, musíme
zadat  na otázku po  volacím znaku  „DH1DAE DB0NWS  DB0FN“ (viz  TNC-2
Manuál).  Je-li však  DH1DAE napsána v  seznamu, stačí  údaj „DH1DAE“,
ostatní  zařídí  GP.  Chceme-li  spojení přerušit, zmáčkneme jednoduše
kombinaci kláves ALT-D. Jsme-li současně konektováni na více kanálech,
ukáže  se na  horní hraně  „menu“, zda  na některém kanále  se přijímá
text, který ještě nebyl čten.  V tomto případě se objeví příslušný bod
menu   v  jiné   barvě.   Dodatečně   máme  ještě   možnost  přijímání
paketu podložit akustickým signálem (viz 3.1.8).
   Máme-li  spojeni  s  nějakou  stanicí,  je  možno jednoduše psát na
klávesnici. Text  se  ukáže  v  horním  okénku  a  může  být  editován
cursorem. K  vyslání textové řádky musíme  zmačknout RETURN .  Vstupní
editor je vybaven automatickým přerušováním  řádek, to znamená, že při
dopsání  řádky  se  slovo,  které  ještě nebylo  dopsáno  do konce, je
napsáno automaticky do následující  řádky a poslední řádka je odeslána
(odvysílána).   Tímto  způsobem   nemůže  docházet k  nekontrolovanému
rozdělování slov na konci řádky.  Druhou výhodou je to, že nemusíme už
mačkat RETURN , ale delší  texty můžeme naťukat, aniž bychom si dělali
starosti   s   odesíláním   textových   řádek.   Po   ukončení   textu
musíme zmačknout  klávesu RETURN  jen  v  tom případě,  má-li poslední
řádka méně než 80 znaků. Na řádku se totiž počítá jen s 80 znaky. Tato
hodnota se  dá změnit v SETUPu. Toto  je důležité pro případy,  kdy se
např.  nachazíme  v  CONVERSMODUSu DIGIPEATERu.  V  takovém případě je
předřazen před vysílanou řádku volací  znak odesilatele a tím se délka
řádky  prodlouží.  Je  proto  vhodnější  při  CONVERS přerušovač řádky
nastavit na 65 znaků pro řádku.

                         5.2 Filetransfer (ALT-T)

   Tato  funkce  odesílá  data  z  HD  k  protistanici, přitom v tomto
případě MACROSy,  které  se  používají  u  GPI-Dat,  jsou  ignorovány.
Existují 3 druhy přenosu dat:

    1. Přenos textu (textové soubory)
    2. Přenos binárních dat
    3. Přenos Auto Bin
    4. Přenos obsahu editoru

   Při  přenosu  textových  souborů  se  data  postupně přečtou a jsou
vyslána  ke QSO partnerovi.  Přitom se  ale nepřenášejí  určité znaky,
např.  LF nebo  EOF, to znamená,  že text  je lehce  pozměněn. To  ale
u textových dat nehraje žádnou roli.
   Chceme-li  ovšem přenášet  data,  která  nesmějí být  pozměněna, to
znamená např.  data, která  jsou u   QSO partnera  přijímána a  u něho
nahrávána na HD , musí být vyslán přesný obsah souboru, např. EXE data
nebo  GIF obrazy  atd., musí se  data přenášet  jako Binarfile. Přenos
AUTOBIN je rozšíření přenosu binarních dat.  Zde se použije pro přenos
malý  jednoduchý  protokol,  kterým mohou  být  při  přenosu  zjištěny
eventuální   chyby.   Před    vlastním   přenosem   se nejprve   vyšle
k protistanici   informace    o   délce   souboru,    a   protistanice
potvrdí přijetí této informace.Pak bude následovat vlastní přenos dat.
Po  ukončení se k  QSO partnerovi  vyšle kontrolní  součet, který  byl
vypočten  během  přenosu, jeho  program  udělá  totéž  a  tak je možno
vlastní  součet  porovnat  s  partnerovým součtem.  Mají-li  rozdílnou
hodnotu, došlo  při přenosu k chybě  a data, která byla přijata  u QSO
partnera jsou nepotřebná a musí  být vymazána. Tento způsob přenosu je
kompatabilní  k  Turbo   Packet,  TOP,  SP  atd.  Je   ale  možný  jen
tehdy, používá-li partner takový program. Pokud protistanice nepoužívá
GP a  nemá zapojen „7+Auto Save“, musí  přijímací stanice svůj program
přepnout  na  příjem a  pak   teprve  může  vysílající  stanice  začít
s přenosem.   Jinak   se   na   začátku přenosu   hlavička  nedekoduje
a nepotvrdí,  to  znamená,  že  k  přenosu  nemůže dojít. GP pozná při
zapnutém „7+AutoSave“ AutoBin-HEADER automaticky.
   DieBox-Systém  nabízí od  verse 1.9  možnost nahrát  a přečíst data
pomocí AutoBin-Modusu. Bližší  k tomu v kapitole  5.13. Vyslání obsahu
editoru  odpovídá přenosu textových  dat, jenom  je místo  dat vysílán
obsah zabudovaného  textového editoru. Další rozdíl spočívá  v tom, že
při vysílání editoru se provádí kontrola maker. Je třeba proto dbát na
to,  aby  nedošlo  k  nechtěnému  Makro vyhodnocení.  Nesmí  proto být
v editoru žádné neúmyslné znaky, případně je třeba ručně tyto přeměnit
na dvojité procentní znaky (%%).
   Všechny  způsoby přenosu  dat je  možno kdykoliv  přerušit, pak  je
možno příslušnou funkci znovu navolit.
   Jestliže GP  během některého přenosu  dat zakončíme ALT-X,  pak při
novém startu začne přenos na témže místě, kde byl přerušen.
   Od  verse  1.50  je  při  odesílání  dat zobrazeno dodatečně STATUS
okénko s  některými   zajímavými  údaji.  Takže   vedle  jmenných  dat
a velikosti dat je vidět,  kolik bytů bylo už odvysíláno  a také ukáže
grafický  procentní podíl  na celkové  délce  souboru. Navíc  je ještě
ukázána  efektivní  rychlost  přenosu,jak dlouho  už trvá FILETRANSFER
(ELAPSED TIME) a jak  dlouho bude ještě pravděpodobně trvat (ESTIMATED
TIME).  Tento předpoklad  je  ovšem  dosti hrubý, vzhledem  ke kvalitě
provozu, která je ovlivněna relativně velkými výkyvy.

                         5.3 QSO nahrávání (ALT-S)

   Existující  QSO  může  být  nahráno  různými  způsoby.  Je-li  toto
ukládání   do paměti  aktivováno,   změní  se   odpovídající  MENUTEXT
a použije se  pro dokončení ukládání do paměti.  Během ukládání dat do
paměti  může  být  GP  ukončen  ALT-X. Při  novém startu bude ukládání
pokračovat.
   Jako  při filettransferu  ukazuje se  i při  ukládání dat  od Verse
1,5 dodatečně STATUS  okénko. Předběžný výpočet času  přenosu zde může
být proveden jen  tehdy, je-li předem  známa celková velikost  dat. To
platí  ale  jen  pro AUTOBIN  a  7+AUTOSAVE.  Také grafika funguje jen
u těchto dvou způsobů ukládání do paměti.
   Následuje popis různých metod ukládání do paměti :

                         5.3.1 Textová data on line

   Zde se píše  text na disketu příp. interface  v okamžiku, ve kterém
je přijímán a kdy  se ukáže na displeji. To se  děje tak dlouho, dokud
není ukládání  do paměti  ukončeno. Ukládá  se jen  ten text, který je
přijímán  po zapojení  ukládací  funkce.  Do  paměti  se ukládá rovněž
vysílaný text.

                         5.3.2 Tiskárna on line

   Tato  metoda ukládání  do paměti  funguje stejně  jako „Diskette/HD
online“, jenom se v tomto případě  speciálně oslovuje tiskárna a text,
který se vysílá je  opatřen jiným tiskovým atributem ,  to znamená, že
vzhled  tisku je u  přijímaného textu  jiný než  u vysílaného (jako na
displeji). Atributy tisku mohou být  nastaveny v konfiguračních datech
příkazy „DEFAULT Print“ a „InversPrint“.
   Protože DOS jedná s porty tiskáren jako s daty jmen, mohou být data
také „tisknuta“. To se  děje, jestliže udáme místo „LPT  1″ …“LPT 4“
nebo  „PRN“ jméno dat  jako cíl.  Tato data  potom mohou být vytištěna
z DOS spolu s „COPY data PRN“.
   POZOR: Jste-li v datech „Tisk“, odpadá dotaz, zda existují již data
se stejným  jménem. Je-li  tomu tak,  pak  se  tato data  ruší a  jsou
přepsána novým obsahem. Dotaz odpadá proto,  že v normalním případě má
být oslovena tiskárna a v tomto případě již předem existuje ano.

                         5.3.3 Ukládání části textu

   Libovolná  část  z  přijímacího  buferu  lze  uložit  na  HD. To je
užitečné, chceme-li např.  z MAILBOXU vyčíst  zajímavý text a  předtím
jsme nezapojili  ON LINE ukládání. Takto  se k tomu  můžeme rozhodnout
dodatečně teprve po přečtení zprávy. Ovšem na HD je možno uložit pouze
text, který se  dosud nachází v buferu. Je-li zvolen  malý bufer, může
se  stát,  že  se  část  textu  už  přepsala a  tím je tato část textu
ztracena.  Proto bychom  měli  vždy  pro jeden  kanál zvolit relativně
velký  buffer  (např.  500  řádek),  na  který  vždy  konektujeme svůj
MAILBOX.
  Velké GIF-obrazy  apod., pokud byly  zakodovány do textového formátu
prostř.  7Plus,  by  měly  být  ukládány  do  paměti vždy online. Data
7Plus se dají  nejlépe ukládat do  paměti pomocí funkce  CODE-AUTOSAVE
(viz 5.3.5).
   Jako cílový údaj můžeme stanovit  nějaký údaj nebo jiný příkaz DOS.
Je-li ukládání do  paměti vedeno na  tiskárnu, odpovídá tištěný  obraz
funkci  v   bodě 5.3.2.  Pro  vytištěni   části  textu  musíme   zadat
odpovídající tiskový port tedy např. „LPT 1“.
   Zvolíme-li  jako  spodní  hranici   poslední  řádku,  máme  možnost
k dalšímu textu v modusu „Textdata on line“ připojit datum.

                         5.3.4 Ukládání na HD AUTOBIN

   Tato  funkce ukládá  na HD  binární data  s přenosovým  protokolem,
který  je kompatibilní   k  Turbo  Packet,   SP  a  AHP   (Automodus).
Podrobnější popis  je v kapitole 5.2.  Chceme-li přijmout od  partnera
nějaká    binární    data,    musíme nejprve    aktivovat    u    sebe
BINARfile-ukládání  a to  PŘEDTÍM, než  je u  QSO partnera nastartován
přenos.  Chceme-li  ukládat  na  HD  nějaká  binární  data, která byla
kodována  v  7  PLUS,  můžeme  je  ukládat  do  paměti  jako  normální
text, tedy s „HD online“ (viz 5.3.1).
   Od verse  1.50 nemusíme příjem AUTOBIN  startovat ručně, ale můžeme
to nechat na programu GP. Předpokladem  k tomu je ovšem ta skutečnost,
že  jsme zapojili spínač  pro „7+  AutoSave“ a  že protistanice  vyšle
rozšířený  AutoBin-Header, v němž  je obsaženo  jméno dat.  To se týká
např. SP od verze 6.0 a DieBoxu od verze 1.9.
   POZNÁMKA: Data, která jsou ukládána v Mailboxech v AutoBin formátu,
můžeme poznat  podle  „(BIN)“,  které  je  předřazeno titulu. Jestliže
protistanice nepoužívá rozšířený AutoBIN-Header, jsou data ukládána do
paměti pod jménem CALL ,xxx, při čemž značí CALL pro call protistanice
a xxx pro čísla mezi 000 a 999. Existují-li již data „DB0SGL.000“ bude
příště  generováno jméno „DB0SGL.001“  není-li použit  žádný rozšířený
AutoBin-Header.

                         5.3.5 Code-AutoSave

   Code AutoSave je  užitečná funkce k ukládání kodovaných  dat 7 PLUS
a LC  PLUS do paměti.  Ukládání takových  souborů totiž  GP organizuje
automaticky a my se nemusíme starat o správná jména dat. Program pozná
všechny  7 PLUS  data, tedy i  „ERR“  a  „COR“ data.  Praktické je  to
zejména v tom případě, je-li program nebo obraz rozdělen na více dílů.
Protože GP volí správná jména pro příslušná data automaticky, nemusíme
se vůbec o nic  starat, jen je třeba např. zadat „r 10-20“  a po té si
můžeme dát šálek kávy.
   Způsob   fungování   je   jednoduchý.    Jakmile   je   některá   7
PLUS-hlavička rozpoznána  a není-li  zapojeno ukládání  na HD,  pak GP
automaticky  aktivuje  On line  ukládání  a  oznámí  to  v informačním
okénku.  Nasledující  data  jsou  ukládána tak  dlouho,  až je přijato
příslušné  koncové označení.  Takto  vzniklá  data na  HD obsahují jen
informační   data,   ostatní   text   např.   Mailbox-Header  není  do
paměti ukládán.  Tato  funkce   je  aktivována  případně  deaktivována
v SETUP-Menu, bližší k tomu v kapitole 10.
   Od verse 1.50  je automatické ukládání do paměti  rozšířeno také na
AutoBin Modus, viz 5.3.4.
   Od  verse  1.60  je  také  nyní  možno  použít  AutoSave-funkci při
zapojeném textovém ukládání.

                         5.4 Kopírování textu v editoru

   Od  verze 1.20  existuje možnost  právě přijatý  text z  QSO okénka
okopírovat do editoru a  tam jej dále zpracovávat. Pro  tuto funkci je
však  mutná myš. Abychom  mohli kopírovat  do editoru  libovolný výřez
textu, musíme tento výřez vyjmout  (označit). K tomuto účelu zmáčkneme
počáteční  řádku odstavce  a držíme tlačítko  myši zmačknuté. Tlačítko
nepouštíme a  pohybujeme myší nahoru nebo dolů,  až jsou všechny řádky
textu označeny inverzní barvou. Pak tlačítko myši uvolníme a zmáčkneme
kombinaci Ctrl-INS  nebo Ctrl-K. Nachází-li se  v editoru ještě nějaký
text,který    se   neukládá    na   HD,    objeví   se    odpovídající
dotaz. Zvolíme-li   „Přerušení“,pak  se   označený  text   do  editoru
nepřekopíruje, ale zůstává  označen. Obnovení značení  na témže kanálu
maže staré označení (označení barvou).

                         5.5 Dálkově řízený provoz

   GP nabízí celou řadu dálkově  řízených příkazů, které může provádět
QSO partner.  Všem  dálkově  řízeným   příkazům  musí  předcházet  dvě
lomítka, aby je mohl  GP jako dálkové interpretovat. I  tak může dojít
ke špatnému  řešení, když např. na začátku  nového odstavce se nachází
náhodou věta,  která začíná dvěma lomítky.  Toto se může  stát zejména
při  použití  Mailboxu,  jestliže   vlastní  OM ve  svých  příspěvcích
z nějakých důvodů použil dálkově  řízených příkazů. Z tohoto důvodu je
vhodné  při  provozu  Mailboxu  dálkové  řizení  na  příslušném kanálu
odpojit  nebo zanést  Mailbox do  dat NAMES.GP  jako typ  „B „. Pro „B
“ volačky zavírá GP dálkové řízení automaticky.
   Pro  příkazy,   které  slouží  k   manipulaci  s  daty,   musí  být
v konfiguračních datech  udána cesta.  Všichni uživatelé  mají stejnou
prioritu a smějí tak používat všechny  příkazy. Z tohoto důvodu by měl
být zvolen jako  seznam jiný než jakým je seznam  GP. Povel ke změnění
cesty v „CONFIG.GP“ je „UserDir= cesta“.  Je-li GP instalován na jiném
HD,  musí  být  bezpodmínečně  nastavení cesty  změněno, protože jinak
nelze  použít datových  příkazů. Dálkově  řízené příkazy může provádět
sám Sysop a výsledek je zaslán QSO partnerovi, jako kdyby tento příkaz
provedl sám QSO  partner. To se uskuteční stisknutím  klávesy ESC . Na
to  se  objeví   zadávací  okénko  a  nám  nezbývá   než  dát  dálkově
řízený příkaz. Je třeba  dát pozor na to, abychom  příkaz uvedli dvěma
lomítky („//“), aby tento příkaz byl poznán jako dálkově řízený (např.
“ ESC //h“ odvysílá text HELP k protistanici).

                         5.6 Externí programy

   Dálkově   řízeným   příkazem   „//RUN   název   programu“  případně
jednodušším „// název  programu“ může QSO  partner startovat programy,
které nejsou ve standartní  sadě příkazů GP obsaženy. Pro  GP od verze
1.50 existují dva druhy programů. Za  prvé mohou být použity stávající
programy  (utilitky),  za  druhé mohou  být  využity  tak  zvané  „GPR
I-Programy“. „GPR I“ je  zkratka pro „Graphic Packet Remote Interface“
a je  to úplně  nový typ  programu. Ve  vztahu ke stavájícím programům
jsou GPR I programy schopné s uživatelem interaktivně komunikovat. Tím
máme daleko  víc možností použití  než u současných  programů. Při tom
můžeme  GP   docela  normálně  používat,   i  když  běží   nějaký  GPR
I program. Vzhledem   ke    struktuře   GPR   I    je   možný   způsob
„Multitaskingu“, to znamená, že může  současně běžet více programů GPR
I, ovšem  na každém kanálu  jen jeden. Bližší informace  ke GPR I  pro
programátory  je možno  najít v  datech GPR  I.DOC, jako příklady  pro
programování GPR  I je možno  použít PASCAL-SOURCECODES dodavaných GPR
I – Programů.
   Programy  musí  být  instalovány  v  podadresáři,  který  se oznámí
v CONFIG.GP příkazem „ExternalDir“.

                         5.7 Splitscreen

   Chceme-li během QSO dodatečně  sledovat monitor, můžeme si příkazem
ALT-F8 rozdělit obrazovku  na dvě poloviny.  Na horní polovině  můžeme
pokračovat  v   QSO, na  dolní  sledovat   monitor.  Klávesami  ALT-F9
a ALT-F10 lze dělící čáru mezi oběma polovinami posunovat. Dělící čáru
pak můžete  zapnout nebo vypnout pravým tlačítkem  myši. Velikost oken
se   dá   změnit,   jestliže    ukazatel   myši   zaměříme   na symbol
„UP/DOWN-šipky“  na  dělící  čáře  a  při  stisknutém  levém  tlačítku
myší pohybujeme nahoru nebo dolů.

                         5.8 Scroll-Lock

   Tisk  na  obrazovce  lze  zastavit  stisknutím klávesy SCROLL-LOCK.
Stejnou funkci   má  i   spinač   „ScrLock“   na  předělu   mezi  QSO-
a monitorovací obrazovkou. Tento spinač lze ovládat myší.
   POZOR : tisk na obrazovce zůstane zablokován tak dlouho, pokud bude
modus v  činnosti   (LED-Scroll-Lock  svítí,  případně   je-li  spinač
Scroll-lock stisknutý).  Zapomeneme-li  modus  opětovným  stiskem dané
klávesy zrušit, dojde k přetečení bafru a k chybám.

                         5.9 Příkazy TNC

   Chceme-li  změnit parametry  TNC, provedeme  to stisknutím  klávesy
<ESC>. Na to se objeví okno,  do něhož můžeme příkaz uložit. Opětovným
stiskem <ESC> okno opět zavřeme, aniž by příkaz byl proveden.
   Eventuálně  změněné  parametry   TNC,  inicializované  „TNCINI“  po
jejich „výletu“  do DOS-SHELL  <ALT-O>, budou  přepsány konfiguračními
údaji.

                         5.10 Vedení deníku

   Na přání  vede GP automaticky  staniční deník a  to v tom  případě,
je-li v konfiguračních datech obsažen příkaz „Log=ON“.

                         5.11 Různé Connect-texty

   GP nabízí  možnost obhospodařovat různé  CONN-texty. Tak si  můžeme
připravit různé  CONN-texty  a  tyto  pak  při  různých příležitostech
jednoduše   a   rychle přepínat.   Standartní   CONN-text  nese  jméno
„CTEXT.GPI“.  Alternativní CONN-texty mohou  být založeny  tak, že  se
rozšíří  ve jménu  dat předpona  až o tři  písmena. Např. CTEXT_A.GPI“
„CTEXT_01.GPI“   „CTEXT_ABC.GPI“  atd.   Při provozování  více  MYCALL
seznamů,  může  nastat  problém  v  tom,  když alternativní CONN-texty
existují    jen    pro    jeden    z    různých    programů.   Není-li
zvolený alternativní CTEXT nalezen, vyšle se CTEXT standartní.

                         5.12 Sysop-funkce

   Pro   Sysopy   z   TheNet-,   BayCom-   a   Flexnet-   stejně  jako
FALCon/DigiWare-Digi a  Passwort-kompatibilních   Mailboxů  nabízí  GP
automatické  generování Sysop-hesla.  Heslo  se  automaticky  generuje
a zapíše do  psacího bafru, jakmile dojde odpověď  digi na příkaz „SY“
případně „PW“. V každém případě se  MUSÍ k digi vyslat aspoň „SY“, aby
mohl  GP generovat  heslo. U  Mailboxu je  heslo generováno přímo  při
zalogování a  může být kdykoliv  vkopírováno do psacího bafru  (okénko
pro předběžné psaní) prostřednictvím Ctrl-B.
   Pro každé digi  případně box musí být založena  vlastní data, která
nesou jméno digi/mailboxu  a obsahují koncovku „GPW“.  Má-li CALL také
SSID, musí  být ve jmenných datech rovněž  uveden, ovšem bez spojovací
čárky.
   PŘÍKLAD: Data  pro DBOIZ-9 musí  znít „DBOIZ9.GPW“. Data  passwortu
smějí obsahovat  pouze vlastní  passwortstring příp.  u flexnetu jedno
pětimístné desetinné číslo a u boxu 60 řádek po 27 značkách. Aby mohla
fungovat funkce passwort,  musí dotyčná stanice  také být zanesena  do
dat NAMES.GP,  při čemž záleží na správném  údaji typu. Podrobné údaje
najdete v kapitole 9. BayCom-Nody musí být deklarovány jako „N“, neboť
používají proces TheNet-Passwort. FALCon/DigiWare jako „B“, protože je
u nich  použito  procesu DieBox.  V  pozdějších  verzích  DigiWare byl
proces passwortu trochu  pozměněn. Proto byl ve GP k  dispozici už typ
„W  „, který  podporuje  budoucí  proces Passwortu.(GP je  zase jednou
daleko vpředu).
   Příslušný příkaz k zalogování jako  Sysop smí být vyvolán až tehdy,
když  už žádná  data  z  Digi  nejsou,  to  znamená když Digi odeslalo
poslední  Prompt. V opačném  případě GP  dotaz nerozezná  a také žádný
passwort nevypočítá.

                         5.13 DieBox-AutoBin

   DieBox  systém  od  verse  1.9  nabízí  možnost nahrát binární data
pomocí AutoBin-Modu do Mailboxu systému nebo  je zas vybrat. Postup se
přitom neliší od dosavadní metody nahrávání  a čtení souboru. Jenom se
musí zapnout  funkce 7+ AutoSave GP a  vyslat příkaz ke čteni  k boxu.
Zbytek  jde automaticky  jako při vybírání  dat 7+.  V boxu se poznají
binární data podle předcházejícího označení „(BIN)“ v titulu.

*******************************************************************

                         6. Možnosti použití Mail-Boxu

   Následující   možnosti   použití   MailBoxu   vycházejí   z  funkcí
rozličných BBS-systémů,  vydávat  seznamy  všech  hlášení,  která jsou
k dispozici.  Tyto seznamy  dostaneme  u  Box-systému  pomocí  příkazu
(C)HECK   nebo   (L)IST, u   ostatních   BBS-systémů   pomocí  různých
(L)příkazů. Nejste-li ještě s provozem Mailboxu seznámeni, přečtěte si
prosím pomocné rady Mailboxu (HELP).

                         6.1 BBS-Menu

   Mailboxy  poskytují  možnost  nalistovat  všechny  nové  záznamy od
posledního Loginu.  Každý  takový  seznam  odpovídá  v  každém systému
Mailboxu  určitému formátu.  GP  má  schopnost  rozeznat  odpovídající
seznamy od různých běžných BBS systémů. Rozeznává:

    DieBox
    F6FBB (Verze 5.15, však jen s výhradou)
    DK5SG-BBS (DB0SAO)
    DB0IE

   Přijme-li GP  takový seznam, uloží ho  do paměti speciálního bafru.
Tento bafr je spojen  s voličem menu, takže si  mužete pohodlně vybrat
zvolený oddíl ke  čtení. Odklepnutím se automaticky  přemění na příkaz
ke čteni dat  a ten je vyslán do boxu. Potom  už můžeme čekat na text.
Když  se přeruší  spojení s boxem,  seznam se  zase vymaže.  Seznam se
vymaže (zruší)  jen tehdy, jestliže uživatel  sám zruší spojení  třeba
pomocí DISC. Při Time-out,  Link failures atd. zůstává seznam zachován
a může být znovu použit při  obnoveném CONN. Ten musí ovšem následovat
na témže kanálu! Protože existuje jen JEDEN buffer, můžeme tuto funkci
také použít  jen tehdy, je-li  spojena jen S  JEDNÍM MAILBOXEM V TÉMŽE
ČASE,  jinak   by  se  všechny  zápisy   jednotlivých  Mailboxů  psaly
do jednoho  bufferu a  docházelo by  tak nutně  k chybám.  Tuto funkci
použijeme takto:

1. CONN Mailbox
2. Vyslat do  boxu příslušný  C(HECK) příkaz  (informace o  příkazech
   čtěte  v pokynech k mailboxu).
3. Jakmile přijde  celkový seznam  a ukáže  se PROMPt,  volíme pomocí
   ALT-F1 Check-okno,  vyhledáme  klávesou  kursoru  tu zprávu, kterou
   chceme  přečíst a  označíme  ji  pomocí  klávesy  SPACE (mezerník).
   Chceme-li zprávy číst, musíme zadat RETURN a  pak už jen čekáme, až
   se zpráva  objevi. Toto  lze libovolně často  opakovat. Chceme-li
   přečíst jen jeden údaj, stačí barevný  pruh na tento údaj nastavit
   a zmačknout RETURN .  Na přání může  být seznam dělen  také
   na jednotlivé rubriky, čímž se stane  seznam  přehlednější,  neboť
   se stejně zajímáme povětšinou jen o některou rubriku.Nachází-li  se
   v  BBS-Menu ještě  jeden seznam  a nový  seznam je přijímán, ukáže
   se dotaz „starý seznam  zrušit ano/ne, přerušení“. Zvolíme-li
   „ANO“, pak se  starý seznam  zruší a  je  nahrazen  novým
   příspěvkem.  „NE“ připojí  nový příspěvek  ke starému  seznamu.
   „Přerušení“  přeruší funkci  a mezitím zabrání vyslání příkazu
   CHECK nebo LIST.

                         6.2 Funkce DieBox-LIST

   Funkce LIST má  v principu stejnou funkci jako funkce  CHECK. Toto
menu ale funguje jen s  Mailboxem. K seznamu lze přiřadit  pouze jednu
rubriku. Použití této funkce vypadá takto:

1. CONN Mailbox
2. Nalistovat  příslušnou rubriku (čti info o příkazech boxu)
3. Jakmile  dojde celý seznam  a objeví se  PROMPt boxu, navolí  se
   pomocí ALT-F2  funkce LIST,  zvolíme kursorem  příslušné zprávy  ke
   čtení  a označíme mezerníkem. Chceme-li zprávy přečíst, musíme
   zadat RETURN a pak už jen čekáme na  zprávy. Toto  lze libovolně
   opakovat. Chceme-li  přečíst jen jednu zprávu stačí nastavit
   barevný pruh na tento údaj a zmačknout RETURN.

                         6.3 Fukce „Find“

   V „BBS-Menu“ stejně jako v „DieBox-List funkci“ můžeme při určitých
pojmech například nechat vyhledat volačky. K tomu stačí zmačknout
ALT-F nebo stisknout pomocí  myši  odpovídající  ICONU  a  pak hledaný
pojem napsat do zadávacího okénka.  Jakmile je  řádka s  hledaným
pojmem  nalezena, označí  GP tuto řádku barevným pruhem. Novým zadáním
ALT-F a potvrzením nového  pojmu pomocí RETURN hledání pokračuje  na
současné pozici  kursoru. Je-li však zadán nový hledaný pojem,  začíná
GP  s hledáním vždy na  počátku seznamu, nezávisle na
pozici barevného pruhu.

                         6.4 Problémy při rozeznávání seznamu

   Bohužel  vyvstávají  vždy  znovu  problémy  s  rozeznáváním  Mail
seznamu. Většinou k tomu dojde, jestliže je u Mailboxu instalována
nová verze Softwaru. U FBB-BBS mně  napadlo, že formát seznamu  je
přímo závislý na  právě naladěné řeči.  Mělo-li by  při
vyhodnocování seznamu dojít  k problémům,  napište mi prosím krátkou
zprávu (Mail) a spolu s tím pošlete i výřez seznamu, abych mohl GP na
to přizpůsobit.
   Při Baycom-Box  je možno formát seznamu  přizpůsobit podle
vlastního přání. Při  standartním  naladění  je  DieBox kompatibilní
a  seznam  je GP PRG bez problému poznán. Možná  že fungují také jiné
naladěné  formáty. To se dozvíme, když si to jednoduše vyzkoušíme.

                         6.5 Import seznamu z editoru

   V  Setup-Menu BBS-Menu  a seznamového  okénka existuje  od verse
1.60 jedna funkce, pomocí které můžeme importovat  CHECK-list
z editoru do BBS-Menu příp. do  seznamového  okénka.  K  tomu  je
potřeba  přenést  data,  která obsahují příslušný CHECK-list do
editoru, a zvolit pak v  BBS-Menu příp. okénku funkcí „vložení
z editoru“ z Setup-Menu. Nalezené příspěvky v editoru budou
připojeny k event. již existujícím príspěvkům.  Chceme-li staré
příspěvky zrušit, musíme to provést ručně vyvoláním funkce ALT-F4.
   Také nové funkce pro změnu referenčního kanálu případně rubriky by
měly být samy o sobě jasné.

                         7. GP-Editor

   Tento malý  editor je jednoduchým  nástrojem pro zpracování
krátkých textů jako   např.   konfiguračních   nebo   informačních
textů   „NEWS.GPI“  nebo „CTEXT.GPI“.  Obsluze nenabízí  žádný
zvláštní  komfort, ale  přesto jsou  zde všechny  podstatné ovládače
k disposici.   Krom toho  má tento  editor výhodu v tom, že chceme-li
editovat nějaký text, nemusíme opouštět  GP PRG. Velikost jeho paměti
lze nasta vit v konfiguračních datech podle vlastního přání. Paměť je
v 80 znakových řádcích. Minimum je  40 řádků, maximum 780 řádků (asi
64kB). Editor může pra covat ve dvou modech. Mod „vsouvání“ odsunuje
vše co je vpravo od kursoru směrem  doprava a daný znak „vsouvá“ na
uvolněné místo. Opticky je tento modus „zviditelněn“ polovičním
kurzorem,  zatím co v „přepisovacím“ modu je kurzor celý. Oba mody
přepíná klávesa INSERT.
   Při použití GP-editoru je třeba rozlišovat mezi „textovou“
a „obrazovkovou“ řádkou. Obrazovková řádka může mít nejvýše 80 znaků
a obsahuje ty znaky, které vidíme  na obrazovce,  zatímco textová
řádka  se  může skládat  i z  několika obrazovkových řádek a je tím,
co se  po natažení údajů objeví na jednom řádku. GP-editor je  schopný
zpracovat textové  řádky až s  255 znaky. Ty  však budou rozděleny do
několika obrazovkových řádků  po 80 znacích. Chcete-li uložit víc než
80 znaků  na řádek,  budou  tyto  ignorovány. Délku  textového řádku
lze upravit v menu nastavením zlomu řádku.
   Pro  zaznamenání  textu  stiskněte  klávesu  ALT-L  a  zadejte
název textu. Chcete-li  zaznamenat text  který na  disketě/HD ještě
není, stiskněte prostě ALT-L, udejte  název textu a na  otázku, zda
mají být  data uložena, odpovězte „ANO“.

                         8. Seznam MH (ALT-H)

   GP  obhospodařuje  interní  MH-seznam,  který  obsahuje  seznam 40
naposled slyšených  stanic.  Tento  seznam  se  vyšle k  prostistanici
dálkově řízeným příkazem  //MHeard.   MH-seznam obsahuje  vaše
informace  z  monitor-kanálu a zachytí nejnovější stav  za
předpokladu, že je monitor  zapnut (Monitor Mode by  neměl být
„N“).MH-seznam  nabízí  možnost  přezkoušet, zda poslouchané volačky
jsou již zaneseny v datech  NAMES.GP. Abychom si to zkusili, stačí
jen inversní řádku  dovést k volacímu znaku  a zmačknout /RETURN/.
Volbu  je možno provést přirozeně i s myší, způsob funkce je stejný
jako u BBS-Menu.

                         9. „QSO-špion“

   Od  verse 1.50  nabízí GP  možnost číst  selektivně jednotlivá QSO.
Za tím účelem se přenášená  data zaznamenají ve vlastním okně.
Současně lze sledovat až 10  QSO, pokud je  dostatek místa v  paměti
pro textový  bafr ve SPY-okně. Velikost textového bafru se dá
v konfiguračních datech nastavit pomocí příkazu „Spybuffer“, počet
okének pak pomocí „MaxSpy“.

                         9.1 Vyvolání QSO ke společnému čtení

   Chceme-li  spolučíst nějaké  QSO,  musíme  nejprve přepnout  do
MH-seznamu. Potom  buď  myší  kliknout  na  „SPY“  iconu,  nebo
zmačknout kombinaci kláves ALT-S. V okénku se objeví výzva  „PROSÍM
ZVOLTE QSO“. Nyní můžeme z MH-seznamu zvolit žádané QSO  tak, že
najedeme barevnou řádkou  na příslušný pár volacích znaků a pak
zmáčkneme RETURN nebo použijeme myš. Pak následuje otázka, zda
QSO chceme uložit.  Odpovíme-li „ANO“, můžeme  do dalšího vkládacího
okénka zadat název,  pod jakým  bude sledované  spojení  uloženo  na
HD.  GP nabídne  jedno standartní jméno. Chceme-li ho použít, stačí
zmačknout RETURN. Pak GP skočí do okna, v němž probíhá nahrávané QSO.
 Odstranit „QSO-špiona“ můžeme buď tak, že v dočasném okénku stiskneme
ALT-K nebo ťukneme na iconu „Kill Spy“. QSO můžeme z MH-seznamu
odstranit také  tak, že  stiskneme ALT-K  nebo ťukneme  na
iconu „Kill Spy“a potom zvolíme právě toto QSO.
   Jestliže je v MH-seznamu také zanesen  protisměr zvoleného QSO, pak
je také automaticky  označeno  a  v  stávajícím   okně  se  ukazují
data  obou  směrů (v odlišných barvách). Není-li protisměr při
aktivování „QSO-Spion“ slyšet, to znamená není  v MH-seznamu, napíše
a označí GP  jen jeden směr.  Je-li slyšet protisměr v pozdějším
časovém údaji,  může být dodatečně vyvolán ke společnému čtení.  GP
v  tomto případě  rozezná automaticky,  že je  právě společně
čtena druhá polovina QSO  a neotevře žádné nové „špion-okno“,  ale
přiřadí vyvolenou polovinu QSO k právě existujícímu oknu.

                         9.2  Špion-okno

   V tomto okně se ukazují přenášená data současného QSO. Jestliže
jsou slyšet oba QSO směry, pozná to GP automaticky  a v okénku označí
oba směry rozličnými barvami. Která  volačka se označí jakou barvou
závisí na tom,  který směr byl zvolen z MH-seznamu.
  PŘÍKLAD:  Zvolili  jsme   v  MH-seznamu  QSO  „DB0SG  –   DH1DAE“,
pak  se v „Špion-okně“  objeví data  DB0SGL v  barvě  popředí a data
DH1DAE v  barvě inverzní (SpyInversAttr).Ve status okně se jednak
objeví QSO, které je v tomto okénku čteno a jednak číslo naposledy
čteného AX.25-Paketu. U AX.25-Protokolu jsou pakety číslovány, aby při
eventuální přenosové chybě mohl  být přesně ten chybný paket
opakován. Toto   číslování  se   děje  čísly   mezi  0   a  7
(z  tohoto  důvodu  může „Maxframe-Parameters“  v TNC  být také   jen
maximálně  7). Toto  číslování se přirozeně vztahuje vždy jen na jeden
směr.

                         9.3 Automatický QSO-špion

   Od verse  1.60 lze navolit,  aby GP automaticky  ukládal na HD
určité QSO. Tyto QSO  jsou automaticky uloženy do  paměti
v SPY-seznamu. Pro  každé QSO se založí nová  data. Jméno dat se
generuje z volacího znaku  dosavadních stanic pomocí  dodatku  mezi
„000“  a  „999“  ,např.  „DH1DAE.000“.  Je-li zachycen Info-Frame
některé stanice,  která má  být automaticky uložena do paměti,
je automaticky nastartován nový QSO-špion, pokud je volný. QSO je pak
ukládáno na HD tak dlouho,  dokud není přijmut DISC-, DM- nebo
UA-Paket dané stanice nebo protistanice. V tom případě se QSO-špion
zase zavře a je k dispozici znovu pro nové QSO.
   Která QSO  mají být automaticky ukládána  můžeme stanovit pomocí
CONFIG-par „AutoSpy“ a „NoAutoSpy“. Parametrem  „AutoSpy“ zajišťujeme,
které volačky mají být  automaticky ukládány, parametrem „NoAutoSpy“
ty volačky,  které tam být nemají. Pod NoAutoSpy by měla být  v každém
případě uvedena  vlastní volačka, protože zaznamenávat vlastní QSO moc
smyslu nedává.
   U  obou parametrů  se dá  definovat  až  10 údajů,  které je  třeba
oddělit čárkou. Přitom  se nemusí jednat  přímo o volačky,  ale může
to  být libovolný výstřižek  z Monitor-Headeru.  Pokusy při vývoji
této  funkce ukázaly,  že je účelné hledací kritéria napojit na hesla
„fm“ a „to“.
   Bezpodmínečně je třeba  dodržovat psaní velkých a malých  písmen
stejně tak jako polohu znaku SPACE!
   POZOR!  V  normálním  průběhu  jsou  ukládány  na  HD  jak normální
QSO tak i UI-pakety  (to znamená  maják nebo  třeba
Flexnet-Searchs).U UI-paketu ale nejde o DISC-pakety,  takže je
QSO-špion otevřen, ale automaticky se nezavře. Proto se má v parametru
„NoAutoSpy“ udat kritérium „ctl UI“ (viz příklad).

       Příklady:

   Máme zaznamenat všechna spojení mezi DB0SGL a DB0FN, avšah žádné
   QSO, které se uskuteční s DH1DAE :

    AutoSpy = fm DB0SGL,fm DB0FN
    NoAutoSpy = DH1DAE

   Máme  zaznamenat všechna  spojení, která  budou s  jakoukoli DB0-
   stanicí. Nemáme ještě ani QSO s DH1DAE ani dřívější UI-paket
   zaznamenán:

    AutoSpy = fm DB0
    NoAutoSpy = DH1DAE,ctl UI

   Máne zaznamenat QSO mezi DB0SGL a DB0FN, avšak jen spojení od
   DB0FN(-0), ne QSO DB0FN-1, DB0FN-2 .. DB0FN-15:

    AutoSpy = DB0FN ,DB0SGL
                   ^

                   tato mezera je důležitá, protože GP reaguje pouze
                   na frames od DB0FN(-0)

   Doporučujeme  při  použití  automatických  QSO-Spionů pravidelně
Spy-zápisy ošetřovat,  jinak se  lehce ztratí  přehled. Ale doporučuji
ho  užívat, neboť ušetří hledání Mail z Mailboxu.
   POZNÁMKA:  7+ file  se dají   zpracovat ze  SPY-zápisu bez
problémů pomocí 7+PRG (přirozeně  pokud byl zapis bezvadný).  Kdo
neví, měl by  si prostudovat dokumentaci 7+. Program nabízí některé
zajímavé funkce.

                         9.4 Možné problémy

   „QSO-špion“ může bezvadně pracovat jen tehdy, můžeme-li slyšet dané
stanice (příp.Digipeater) bezvadně a dekodovat každý  paket bez chyb.
Nemůžeme-li digi vždy správně přijmout (DCD zasvítí, ale paket se
neukáže v okně monitoru nebo se jedná  o „Reject Frames“) může nastat
případ,  že ve „špion-okně“  některé pakety chybí nebo jsou zobrazeny
ve špatném pořadí.

*******************************************************************

                         10. Autorouter

   Autorouter nám pomáhá konektovat známé  stanice, aniž bychom museli
zadávat kompletní cestu nebo se ručně propracovávat digipeatry.
Předpokladem je ovšem, že  cesta  k  příslušné  stanici  je  známá
a  že  byla  zaznamenána v datech NAMES.GP. Záznamy v seznamu mají
vždy následující Syntaxi:

       TYP>CALL NAME; PFAD

nebo

       TYP>IDENT:CALL NAME; PFAD

   Důležité je  správné zadání TYPU,  neboť podle něj  GP rozezná,
které  akce mají být provedeny  a které nikoliv. Tak může být funkce
CHECK a LIST použito jen u mailboxu,  zatím co zpráva může být pomocí
dálkově řízeného příkazu „// n Text “  zaslána jen do těch  kanálů,
které jsou spojeny  s koncovou stanicí. Jméno stanice může  obsahovat
prázdný  znak a  může být  teoreticky libovolně dlouhé, v programu je
však pracováno jen  s prvními 22 písmeny. Musí být dbáno toho, aby
volací znak a  údaje TYPU  byly  psány velkými písmeny  jako
u níže uvedených  příkladů.   Je-li  příslušná  stanice   dosažitelná
přímo  a   bez digipeaterů,  pak  je  cesta  jednoduše  vynechána,
pokud  ne, obsahuje cesta všechny nutné digi.
   DULEŽITÉ:  Poslední zápis  musí mít v každém případě VŽDY syntax
TYP>CALL a nesmí obsahovat žádný IDENT! Typ má obsahovat následující
písmena:
            B :  Mailbox (např.: B>DB0SGL)
            D :  L2-Digipeater (např.: D>DB0ID)
            F :  Flexnet-Digipeater (např.: F>DB0FN)
            N :  NetRom-Digipeater (např.: N>DB0EAM)
            ! :  jako N, zde nutno použít příkazu „C!“
            T :  Terminal – konečná stanice (např.: T>DH1DAE)
   Je-li konečná stanice použita jako  digipeater, pak GP generuje
automaticky příslušný  příkaz Remote,  tedy „//C…“.  Typovým
označením  rozezná GP jakým způsobem musí konektovat jednotlivé
stanice. Zadání cesty vypadá asi takto:

            T>DH1DAE Ulf; D>DB0NWS D>DB0FN T>DH1DAE

   V tomto případě vysílá GP na TNC příkaz „C DH1DAE DB0NWS
DB0FN“.Je-li však v cestě k dispozici ještě jeden  N>- nebo F>-digi,
např.:
            T>DH1DAE Ulf; N>DB0HSK F>DB0DOZ D>DB0FN T>DH1DAE

pak vypadá CONN trochu jinak. Teď bude nejdříve konektován DIGI
DB0HSK, pak bude vyslán příkaz „C DB0DOZ“ a nato příkaz „C DH1DAE
DB0FN“.
   Následující příklad demonstruje použití typu „!“:

T>DF3VI Patrick; D>DB0FN-9 !>DB0II !>ON5PL !>ON5ZS F>LX0PAC D>DB0HOM

   GP generuje pouze následující Connect-Sequenz:

  „C DB0II DB0FN“ „C! ON5PL“ „C! ON5ZS“ „C! LX0PAC“ „C DF3VI DB0HOM“

   Ident může např. vypadat takto:

       F>SIEGEN:DB0FN Digi Siegen
       T>ULF:DH1DAE Ulf; D>SIEGEN T>DH1DAE

   Můžeme nastavit jen „DH1DAE“ nebo „ULF“ a  GP generuje příkaz

       Connect-Befehl: „C DH1DAE DB0FN“.

                         10.1 Rekurzivní zápisy cest

   V seznamu stanic nemusí být  zanesena kompletní cesta ke konkrétní
stanici, ale může být vybudována na jiné již známé cestě.

      Příklad:

  F>DB0FN Digi Siegen
  F>DB0WST Netzknoten West; F>DB0FN F>DB0WST
  F>DB0ME Digi Solingen; F>DB0WST F>DB0ME
  B>DB0SGL Mailbox Siegen; F>DB0FN B>DB0SGL
  B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ

   Úplná cesta  k DB0IZ se sestaví  např. z cesty k  DB0ME
a k DB0WST.  Tím je dána při CONN automaticky následující cesta:

  F>DB0FN F>DB0WST F>DB0ME B>DB0IZ

   Použití rekurzivního zápisu stopy má dvě výhody:

    1/ Musíme méně vyťukávat
    2/ Seznam cest se stává variabilnějším, jestliže určitý Digi
       vypadne nebo        vznikne nový LINK, stačí změnit zápis jedné
       cesty.

                         10.2 Autorouting přes SP-Gateway

   Použije-li se v některé cestě nějaký  LINK přes SP-Gateway, kdy za
volačkou musí být udáno jestě číslo portu, dá  se toho docílit
jednoduchým trikem, a to přes „Dummy-Digi“.

       Příklad:

   DL9ZZZ je SP-Gateway, která je ma Portu 0 na  70 cm a Portu 1 na
2m QRV. OM A je na 2m QRV a chce konektovat  DB0XYZ na 70 cm.
Příslušný příkaz konektu by musel tedy znít „//C DB0XYZ-0“. Zápis
cesty do NAMES. GP pak vypadá takto:

     N>DB0XYZ Testdigi; T>DL9ZZZ D>0 N>DB0XYZ

   GP  konektuje  nejdříve  DL9ZZZ  a  vysílá  příkaz „//C DB0XYZ-0“
(jestliže DL9ZZZ  konfiguroval svou  Gateway jako  Node, můžeme místo
„T>DL9ZZZ“ zapsat také „N>DL9ZZZ“). Tento trik se může použít nejen
u SP-Gateway, ale například také u Baycom-Nodes, musí-li tam být udáno
nějaké číslo portu.

                         10.3 Několik poznámek k AUTOROUTERu

   Jak jste si již všimli,  AUTOROUTER vyhodnocuje příslušná
CONN-hlášení, aby sdělil skutečné koncové uzly. Vzato čistě technicky
je takový způsob AUTOROUTE docela nesmyslný, ale  při současné síti
Packet-radio jinak  není možný. Lepší ROUTING bude v  každém případě
přebírán od Flexnet-Digipeatru  a z toho důvodu by   měl   být
využíván   tento   ROUTING   jak   jen   to je  možné.
Při Flexnet-Digipeateru může  být oznámeno, který digi může být
k dispozici přes Flexnet-Autorouting. Příkaz, kterým může být takový
seznam vyvolán je „D“.

                         10.4    Obhospodařování    QRG    (jen    pro
                                 Multiport-TNC)

   Od verze 1.50 může GP obhospodařovat  více HF-Portů (ne TNC). Více
HF-Portů např. nabízí Baycom  USCC-Karta ve spojení s TFPCX od verse
2.00 nebo moderni TNC  jako  FALCon  nebo  TNC  3.  Aby  GP mohl
poznat  na kterém HF-Portu má následovat CONN, příp. na které
HF-Portu běží nějaké QSO, musíme GP sdělit, na kterém HF-Portu najde
jaký Digipeater a  na které frekvenci se nachází. K tomu byl zaveden
příkaz PORTx, při  čemž „x“ značí  číslo mezi 0  a 8. Syntax
pro tento příkaz zní:

    PORTx = <digi>,<qrg>

  Příklad:

   Používám DB0FN jako Digi. Ten pracuje na frekvenci 430.625 MHz
a vysílač je zapojen na Port 0. Pak příslušný záznam zní:

    PORT0 = DB0FN,430.625

   DULEŽITÉ: Na jeden HF-Port může být přiděleno více QRG, ale ne
obráceně. GP bere vždy  automaticky první PORT-záznam,  který patří
pro  zvolený QRG. Kdyby přesto  bylo  přiděleno  více  HF-Portu
k  jednomu,  musíme  QRG-údaje  zadat rozdílně, např. použitím „,“
místo „.“ jako oddělení mezi MHz a kHz-údaji. Ale protože  ve
staničním  deníku nemusí   být udána  přesná frekvence,  ale
stačí pásmo, zůstávají ještě další možnosti k rozlišení.
   Pracuje-li Digi s  dvěma rozdílnými SSID na jedné  QRG, např.
protože tento Digi  pracuje jednou  s 1200  BpS a  také i  s 9600 BpS,
pak musíme tomu také přičlenit PORT – záznamy.

  Příklad:

   DB0FN vysílá na  QRG 430.625 s 1200 stejně  jako s 9600 BpS. Na
PORTu 0 je připojen  modem  s  1200  BpS  a  na  PORTu  3  je připojen
modem s 9600 BpS. Chceme-li  pracovat   s  oběma rychlostmi,  musíme
integrovat  do  NAMES.GP následující záznam:

    PORT0 = DB0FN,430.625
    PORT3 = DB0FN-9,430,625
                       • čárka místo tečky je úmyslně

   Chceme-li  odstartovat spojení  na  9k6-Portu,  musíme udat  QRG
„430,625“, naproti tomu chceme-li pracovat přes 1k2-Port, musíme udat
QRG „430.625“.
   Tento případ by  se měl ve skutečnosti vyskytovat jen  zřídka,
neboť kdo by chtěl  pracovat  na  1K2-Portu,  když  může  použít také
9K6?!  Při  použití Multiportu-TNC  je   bezpodmínečně  nutný
PORT-záznam.   Jinak  skončí  pokus o spojení  přes neznámé  QRG
chybným  hlášením. PORT-záznam  není nutný  pokud multiport TNC
nepoužíváme.

                         10.5 QRG-závislé AUTOCONNECTy

   Máme-li v  dosahu více digi a  měníme-li proto častěji digi-vstup
do sítě, musíme  většinou  také  změnit  některé  údaje v  NAMES.GP
a  přizpůsobit je současnému digipeatru. Abychom  to nemuseli dělat
ručně, můžeme  od verse 1.50 do NAMES.GP  vestavět kmitočtově závislé
IF  podmínky. Způsob fungování přitom je v  principu  stejný  jako
u  IF-podmínek  v  CONFIG.SYS,  jenom že zde je rozhodující údaj QRG.
Použití je docela jednoduché a  dá se nejlépe vysvětlit na příkladu:
Mám  možnost pracovat  jak přes  DB0FN tak  i přes  DB0NWS. Pak  mohou
data NAMES.GP vypadat např. takto:

  PORT0 = DB0FN,430.625
  PORT1 = DB0NWS,433.775
  <IF 430.625>
  B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>DB0FN B>DB0SGL
  F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>DB0FN F>DB0ME
  <END>
  <IF 433.775>
  B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>DB0NWS B>DB0SGL
  F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>DB0NWS F>DB0ME
  <END>
  T>DG9EP Walter; F>DB0ME T>DG9EP
  B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ.

   Pracujeme-li jenom přes DB0FN vypadá cesta např. DG9EP takto:

  D>DB0FN F>DB0ME T>DG9EP

   Pracujeme-li naproti tomu přes DB0NWS, měni se cesta automaticky
   na:

  D>DB0NWS F>DB0ME T>DG9EP

   Používáme-li jako v uvedeném příkladu hierarchické seznamy cest,
nemusí být všechny závislé  na jedné IF-podmínce, ale  jenom jejich
části, která  se mění změnou Digipeateru. Ve shora uvedeném příkladu
je např. cesta od DB0ME vždycky stejná, proto je potřeba cestu změnit
jen  za DB0ME, ale ne cesty, které vedou od DB0ME dál.

                         10.6 Makro %DIGI%

   Toto Makro je  zajímavé jen při Multiport-provozu. GP  nahrazuje
toto makro při  hledání  cesty  přes  volačky  Digipeaterů,  které
jsou  přiřazeny právě aktivnímu  portu.   Použijeme-li  Autorouter
Digipeateru,   je  tím  ulehčeno sestavení seznamu cest.

  Příklad:

    PORT0 = DB0FN,430.625
    PORT1 = DB0NWS,433.775
    B>DB0SGL Mailbox Siegen; D>%DIGI% B>DB0SGL
    F>DB0ME FALCon-Digi Solingen; D>%DIGI% F>DB0ME
    T>DG9EP Walter; F>DB0ME T>DG9EP
    B>DB0IZ Mailbox Solingen; F>DB0ME B>DB0IZ

   Tento příklad odpovídá funkci příkladu  uvedenému v kapitole 10.5.
Použitím tohoto Makra mohou být v tomto případě vypuštěny ukazatele
IF.

                         10.7 Zanášení volaček do seznamu během CONN
                              (ALT-N)

   Chceme-li  převzít  do  NAMES.GP   právě  CONN-stanici,  můžeme  to
udělat přičtením dat.  Jde to ale  provést jednodušeji, jestliže
zmačkneme kombinaci kláves ALT-N a vložíme typ stejný jako  jméno
stanice. GP pak stanici uloží do paměti  na konci  NAMES.GP. Tímto
způsobem se  dají velice jednoduše sestavit hiearchické cesty, když
CONNectujeme od digi k digi a pokaždé použijeme funkci ALT-N.
   Tuto  metodu  mohu  doporučit  ovšem  jen  při  TheNet
kompatibilních digi, protože Autorouting FlexNet kompatibilních
digipeaterů zpravidla funguje lépe než seznam cest programu.

                         11.  Setup-funkce (ALT-U)

   GP nabízí možnost měnit v průběhu provozu některé programové
parametry. Jde např. o nastavení barvy či o aktivování nebo
deaktivování dálkového řízeni pro QSO kanál  atd. Jednotlivé body MENU
mohou být navoleny buď  klávesou kurzoru a RETURN  nebo dvojitým
stisknutím  levého  tlačítka  myši.  Při skončení GP s ALT-X  jsou
uložena  všechna nastavení  tohoto MENU  do paměti dat CSTAT.GPB a při
dalším startu  se GP  znovu na  tyto hodnoty nastaví. Pro  každý
kanál existuje vlastní  Setup-Menu, která nejsou  tak obsažná jako
u Mailbox-listu, editoru, MH-seznamu nebo monitoru

                         11.1 Změna barev

   Po  volbě  odpovídajícího  menu  lze  měnit  barvy.  Okno výběru
nabízí tři možnosti a lze tuto změnu  provést tlačítky „CursorRechts“
nebo „CursorLinks“. Odpovídající barvy jsou představovány v  malém
okně. Zvolíme barvu podle přání a v menu potvrdíme změnu zmačknutím
<RETURN>. Výběr barev lze přerušit kdykoli pomocí <ESC>.  Pokud
chcete, aby  nové nastavení barev bylo připraveno i  pro příští
použití, musíte toto nové nastavení změnit i v datech „CONFIG.GP“.

                         11.2 Dálkově řízená PROMPT

   Tento bod menu  určuje tvar PROMPTu, který je  vysílán po provedení
dálkově řízeného  příkazu k  protistanici. PROMPT  se ovšem  vyšle jen
tenkrát, je-li aktivován prostřednictvím  dálkově řízeného příkazu
//PRompt ON. Prompt  může obsahovat všechna MAKRA, která jsou rovněž
používána v *GPI-datech. Toto platí globálně pro všechny QSO kanály.

                         11.3 Dálkové řízení –  zap/vyp

   Bod menu „dálkové řízení“ ukazuje  současný stav dálkového
řízení.K zapnutí nebo  vypnutí dálkového  řízení stačí  na  tento bod
MENU  ťuknout myší  nebo stisknout <RETURN>. Toto nastavení platí pro
momentálně zvolený kanál.

                         11.4 Vkládání textového bafru

   Tento  bod  menu  slouží  k  vypnutí  funkce  BACKUP,  která
aktuální obsah obrazovky Scroll-Back-buferu při  opuštění GP ukládá na
HD  a při novém startu znovu nastaví. Proti ostatním údajům
o nastavení tato hodnota není ukládána na HD, ale při novém
nastartování GP se čte z CONFIG.GP.

                         11.5 Echo

   Tento  bod menu  zapíná nebo  vypíná místní  Echo. Při  pozici ON
se ukáže vysílaný text na obrazovce. Je-li nastaveno  OFF je při
vysílání text potlačen a ukáže se jen text přijímaný. Toto nastavení
platí jen pro daný kanál.

                         11.6 RX-Click

   Pod  názvem  „RX-Click“  se  rozumí  akustický  signál, který
upozorňuje na přijímaný text. Tento parametr může mít 3 hodnoty:

         O: akustický signál je vždy vypojen
         1: je-li  přijímán  text  na  některém  jiném  než  zvoleném
            portu             (kanálu), zazní akustický signál. Je-li
            ale vysílán text na právě             aktivovaném kanálu,
            nezazní žádný signál.
         2: Akustický  signál zazní vždy, je-li  přijímán text na
            kterémkoliv             kanálu.

   Toto postavení platí pro všechny kanály.

                         11.7 Přerušení řádky

   Tento  parametr stanoví  maximální počet  znaků na  řádce. Při
CONVERS-modu např. by se tato hodnota měla stanovit na 65, jinak na
80 znaků na řádce. Toto nastavení platí jen pro současně zvolený
kanál.

                         11.8 Délka paketu

   Stanoví,  kolik znaků  smí maximálně  obsahovat jeden  AX.25 paket.
Máme-li např. relativně  špatné spojení k některému  Digi, neměla by
být  tato hodnota příliž  vysoká, protože  při krátkých paketech je
šance bezchybného  přenosu větší než  při dlouhých. Příliš malá
hodnota by ale také  neměla být, protože pak potřebujeme  mnoho
paketových dat, abychom  zprávu předali. Toto nastavení platí pro
všechny QSO-kanály.

                         11.9 Softscroll

   Přepíná Softscroll-funkci.  Bližší najdete v  kapitole 14.
Nastavení  platí pro všechny kanály.

                         11.10 Code-AutoSave

   Zapíná  a vypíná  funkci AutoSave  pro 7Plus  a LCPlus-data. Toto
nastavení platí odděleně pro každý QSO-kanál. Bližší informace viz
5.3.5.

                         11.11 Maják-menu

   Tento bod MENU najdeme pouze v  okénku monitoru. Řídí vysílání
majáku. Může být udáno, který Bakentext (text majáku) má být vysílán.
Dále můžeme zvolit na jakou cílovou  adresu má být poslán. Může být
také poslán  přes digi. Toto je třeba  zadat odpovídajícím  způsobem
v   cílové adrese.  O bodu  menu „Periode (minuty)“  není třeba
ztrácet slova.  PŘÍKLAD je  uveden v originálním textu. DULEŽITÉ
– abychom neužitečně digi-QRG nezatěžovali, měla by být funkce
majáku zapínána  jen ve zvláštních případech,  např. když  jsme PR
QRV na portablu. Zpravidla maják nepotřebujeme.

  Příklad:

   Jako  text majáku  chceme mít  „DH1DAE/p in  Siegen“ a  jako cílová
adresa „ALL“. Pokud vložíme periodu 5 minut, vysílá GP každých 5 minut
následující:

    fm DH1DAE to ALL ctl UI^ pid F0
    DH1DAE/p in Siegen

    Pokud chceme, aby cílová adresa byla „ALL DB0FN“, uložíme
následující:

    fm DH1DAE to ALL via DB0FN ctl UI^ pid F0
    DH1DAE/p in Siegen
    fm DH1DAE to ALL via DB0FN* ctl UI^ pid F0
    DH1DAE/p in Siegen

                         11.12 Rozdělovací čára mezi QSO a okénkem
                               monitorur

   Pro  jednotlivé  funkce,  které  by  mohly  být častěji použivány,
existují dodatečně v SETUP MENU ještě „vypínače“,  které mohou být
pomocí myši zapínány nebo  vypínány. Symboly  vypínačů jsou většinou
dostatečně  jasné, proto  jen krátké vysvětlení:

  „QRG:  xxxxxxx“         :  frekvence, uvedená v deníku
  „CT:  xxxxxxxx“         :  volba Connect-Textu (viz 5.11)
  „[->ü“                  :  přehlasy zap/vyp
  „Echo“                  :  Echo zap/vyps (viz 10.5)
  <Schrägstrich>/<Treppe> :  Softscroll zap/vyp
  <Nota>                  :  Beep (Ctrl-G) zap/vyp
  „7+“                    :  Code-Autosave zap/vyp (viz 5.3.5)
  „Remote“                :  dálkové ovládání zap/vyp
  „BIN-RX“                :  AutoBin-ukládání do paměti zap/vyp
  „BIN-TX“                :  AutoBin-vysílání zap/vyp
  „ScrLock“               :  zadržuje TNC-dotaz na stávajícím
                             kanále.Oproti dřívějším verzím GP, kde se
                             tento vypínač uplatnil.Na všechny kanály
                             současně, působí nyní pouze na stávající
                             kanál. Je proto nutno tuto funkci
                             vypnout.  Jestliže  je  tímto  způsobem
                             zadržen kanál, je současná volačka v menu
                             seznamu znázorněna kurzorem.
******************************************************************

                         12.  DOS-Shell

   Vyvolání této funkce nám umožňuje  zadávat příkazy DOS, aniž bychom
museli ukončit  práci  GP.  Chceme-li  se  ke  GP vrátit, musíme zadat
příkaz „EXIT“ + <RETURN>. V údajích CONFIG.GP by se měl objevit příkaz
„TNCDOS  =  M  N“  jinak vzniká  nebezpečí,  že TNC přeteče nezadanými
monitorovanými informacemi  . Kromě toho, jestliže  vypneme monitoring
„M N“, ztratíme možnost použití „QSO-špiona“.

                         13.  Použití myši

   Je-li k  PC připojena myš  a drajv je  natažený, GP to  automaticky
pozná a umožní všechny ikonky i menu volit myší. Obsluha myši je zcela
jednoduchá. Při volbě ikonky nebo funkce menu, najeďte ukazatelem myši
na daný objekt a stiskněte a  opět pusťte levé tlačítko myši. Jestliže
jsme  nechtěně  zvolili jiný  objekt,   pak  při  stisknutém  tlačítku
přemístěte  ukazatel  pod  ikonku  nebo okénko  v  menu a potom teprve
pusťte tlačítko.  Stejně funguje myš  i v menu CHECK  a LIST. Jestliže
jsme omylem  stiskli levé tlačítko  myši, pak při stisknutém  tlačítku
najeďte na SCROLL  pruh a teprve potom tlačítko  pusťte. V těchto menu
má svoji  funkci kromě levého tlačítka  myši i tlačítko pravé. Funguje
při  stisknutí   stejně  jako  mezerník  (SPACE),   kterým  si  můžete
označit různé záznamy.  Nejlepší ale je,  když si všechny  funkce myši
vyzkoušíte sami.

                         13.1 Srolovací pruh (Scrollbalken)

   U všech  textových oken je  po jejich pravé  straně vidět srolovací
pruh, ukazující   aktuální  výřez   obrazovky  ve   vztahu  k   celému
Scroll-Back  bafru. Pomocí  myši  můžete   srolovat  po  řádcích  nebo
stránkách nahoru  či dolů. K řádkovému  srolování stačí stisknout  obě
šipky.  Chcete-li  naopak  srolovat celou  stránku,  musíte  stisknout
azurově zbarvený pruh pod nebo nad pozičním pruhem. Chceme-li zobrazit
libovolný výřez obrazovky, lze stisknout poziční pruh a při stisknutém
tlačítku myši najet na požadovanou pozici.
   Srolovací pruh lze také vymazat a tím získat 80 sloupců. Provádí se
to pomocí  kombinace kláves  ALT-B nebo  kliknutím na  „B“ srolovacího
pruhu.

                         14.  Parametry příkazové řádky

   GP umožňuje  změnit parametry příkazové řádky,  jež ovlivňují start
programu. Výzva se uskutečňuje následujícím způsobem:
 „gp <parametr1> <parametr2> …“ příp. „gp286 <parametr1> …“

                         14.1 Parametr „/e“ a „/v“

   Tento  parametr   zapíná  EGA-  nebo   VGA-modus,  aniž  si   všímá
nastavených dat „CONFIG.GP“.

„gp /e“ příp. „gp286 /e“ přepíná GP do EGA-modusu (640×350).
„gp /v“ příp. „gp286 /v“ přepíná GP do VGA-modusu (640×480)

                         14.2 Parametr „/h“

   Pomocí   tohoto  parametu   lze  startovat   GP  bez   inicializace
host-modu.  TNC se musí  ovšem nacházet  v host-modu,  jinak by  došlo
k přerušení  programu.  Pro normální  provoz  však  GP  tyto parametry
nepotřebuje, neboť  GP pozná, zda  se TNC už nachází  v host-modu nebo
ne.

                         14.3 Parametry „/NOXMS“ a „/NOEMS“

   GP  rozezná zcela  automaticky, zda  jsou XMS  nebo EMS  zabudovány
a tak nasměruje  přijímací bafry  a  ostatní  údaje do  těchto rozsahů
paměti, aby  tím šetřil prostor normální  paměti DOS. Jestliže  ale by
mělo dojít k problémům, může GP  určit, aby nepoužil žádnou doplňující
paměť  i kdyby  tato byla   v PC zabudována.  Problémy se  např. mohou
vyskytnout při  použití XMS (HIMEM.SYS), jestliže  je zabudován TFPCX.
U pomalejších  počítačů se  použitím GP  na XMS  může dojít při  TFPCX
k příjmovým  problémům  a  provoz  PR  se  tak značně ztíží. V takovém
případě   je   lépe   XMS   nepoužívat,   vyvolat   parametr   /NOXMS.
Parametr /NOEMS brání použití paměti EMS.

                         14.4 Parametry „/XTBO“ a „/ATKBO“

   Tyto   parametry   byly   uvažovány   pro   případ,  kdy  nefunguje
automatické rozpoznání  klávesnice.  Aby  bylo  lze  použít  funkčních
kláves F11  a F12, musí  GP použit spec. funkce  BIOS, které kupř.  na
počítačích  XT  neexistují  a  tím dochází  k  potížím.  V  normálních
případech GP klávesnici pozná ihned, ale přesto může dojít k potí žím,
protože PC  nejsou přece jen tak  zcela kompatibilní. Proto kdyby mělo
dojít k  potížím, tj. v přepisovacím  okně (Vorschreibfenter) se stále
objevují  nějaké znaky,  aniž je  jakákoliv klávesa stisknutá,  pak je
třeba  GP  zadat  parametr  „/XTKBD“.  Máme-li naproti tomu klávesnici
s F11,F12,   ale   GP   na    ně   nijak   nereaguje,   zkuste   zadat
parametr „/ATKBD“.

                         14.5 Parametr „/3MOUSE“

   GP  podporuje v  normálních případech  pouze levé  a pravé tlačítko
myši. Jestliže ale máme myš se třemi tlačítky, pak funkce prostředního
odpovidá funkci ALT-Z. Pro tento případ však musíme GP sdělit, že jsme
připojili  tří tlačítkovou   myš,  což  se   stane  zadáním  parametru
„/3MOUSE“.

                         14.6 Parametr „/NOFIFO“

   Od  verze 1.50  podporuje GP  take UART  16550, který  má uvnitř 16
bytový datový   bafr  <FIFO>.   Tím  jsou   umožněny  větší  přenosové
rychlosti,   aniž    by docházelo   ke   ztrátám    znaků   (nedochazí
k přerušování).  Dokonce na  286  je  možné přenášet až  115200 baudů,
ovšem za předpokladu použití odpovídajícího TNC < FALCon nebo TNC3 >.
   GP zcela  automaticky pozná, je-li  inicializován 16550A, nebo  zda
se u použitého UARTu  jedná o běžný typ. Parametrem  „/NOFIFO lze toto
automatické rozpoznávání vypnout a tím GP nezaktivuje FIFO.

                         14.7 Parametr „/CHECK“

   Tímto příkazem  je GP dán  popud k tomu,  aby se podíval  po nějaké
manipulaci. Pokud  takovou  našel,  přestane  hledat  a  nález oznámí.
V takovémto případě  svůj počítač ihned proveřte  na možnou přítomnost
viru. Počítač na chvilku vypněte, počkejte a opět zapněte. Nyní vložte
disketu s antivirovým PRG. Pak můžete prověřovat HD na přítomnost viru
a pomoci  CLEAN-PRG viry  odstranit. V  v každém případě  si připravte
viru prostou disketu, kterou zajistěte ochranou proti záznamu. Viry se
objeví vždy, když je nejméně očekáváte.

                         14.8 Parameter „/KISSOFF“

   Tímto  příkazem  je  dán  počítači  popud,  aby  v  případě,  že je
zapnut „KISS-MODUS“, při startu tento modus vypnul.

                         15.  Softscroll

   Zvláštností   GP  je,   že  umožňuje   přepnutí  mezi   „normálním“
a „pomalým“ srolovaním. SOFTSCROLL  „pomalé“ znamená, že  celkový text
na obrazovce  nebude srolován o jednu  textovou řádku, tj.  8 případně
16  grafických  řádek,  ale  o  4, případně  8krát  dvě grafické řádky
nahoru.  Tím  je  vyvolán  efekt  „pomalého srolování“, který umožňuje
snadnější čteni textu. Toto pomalé srolování má však i svůj nedostatek
a to v tom,  že poměr rychlostí srolování k  úseku obrazovky, který je
třeba srolovat, je příliš  malý. Tato ztráta rychlosti vzniká enormním
množstvím dat,  která u obrazovky 80×40  znaků (u velkých písmen 80×20
znaků)    v   každém    případě   představuje    102400   bytů.   Toto
množství paměťových míst je u pomalého srolování nutno pro jednu řádku
4krát  posunout, tj.SOFTSCROLL  jedné  řádky  malých  znaků  musí  být
posunut  o 409600,  při řádce velkých  znaků dokonce  o 819200  znaků.
V takovém případě pomůže jen rychlejší počítač. Není špatný ani takový
386. Přesto dochází  k tomu, že při velkém monitoringu  to TNC nestačí
a přeteče. Lze  proto doporučit, aby SOFTSROLLING byl  používán jen ve
spojení  s  použitím  SPLITSCREEN,  protože  tím  dochází  ke zmenšení
textových oken a tím i podstatnému úbytku množství textu.
   Bohužel  u  většiny  VGA  karet,  které  jsou programovány převážně
hardwarově, dochází  při aktivaci  SOFTSCROLLINGu k  poruchám, protože
není  zaručena stoprocentní  kompatibilita  se  standartem  VGA.  Tuto
nezaručuje  ani  většina   VGA grafických  karet,  problémy  nastávají
zejména u SUPER-VGA karet. Kdyby se  stalo a došlo k poruše, při které
byla obrazovka vymazána, můžete to napravit tím, že na chvíli přepnete
do  DOS-SHELL  a  potom  se   EXITem  vrátíte  zpátky  do  GP. Abychom
SOFTSCROLLING    odstavili,    je    třeba    ještě    během    nového
sestavování obrazovky stisknout ALT-U, aby naběhlo SETUP menu.

                         16.  Co je HOST-modus u TNC2

   Jistě jste  si říkali, co to  ten HOST-modus je, když  se o něm při
provozu některých  terminálových PRG  stále mluví?  HOST-modus je druh
provozu na TNC-2, při kterém výměna údajů mezi počítačem a TNC probíhá
poněkud  jinak. V  tomto režimu  funguje  terminálový PRG  jako „HOST“
( z angl. hostitel ) a TNC  jako „SLAVE“ (z angl. otrok), což znamená,
že TNC nevyšle term.PRG žádné údaje  do té doby, dokud ten k tomu nedá
příkaz. To  zaručuje, že se data  dostanou vždy na správný terminálový
kanál.
   V praxi pak term.PRG vysílá na všechny TNC kanály dotaz, jsou-li na
daném  kanálu  nějaké  údaje  nebo  ne.  Jestliže  ne, pošle TNC údaje
term.PRG.    Provoz   se    poněkud   zpomalí,    protože   GP    není
schopen rozeznat, na  kterém kanálu jsou data  právě přijímána a proto
se musí dotazovat na  všech. Trvá to o něco déle,  než se údaje objeví
na obrazovce.  Jestliže při tomto procesu  došlo k chybě,  GP ji ihned
pozná  a snaží  se TNC  uvést do definovaného  stavu. Uživateli  to je
sděleno  jako  synchronizační  chyba.  Bohužel takovouto  chybu  nelze
opravit, tzn. že může dojít i ke ztrátě důležitých údajů.
   HOST-modus však  nesmíme zaměňovat za protokol  AX.25. TNC je svého
druhu mezipaměť, která údaje přijímá podle protokolu AX.25 a přeměňuje
na jiný formát,  který pak ukládá do  mezipaměti do té doby,  dokud si
o ně term.PRG neřekne.  Opačně je tomu  u vysílání, kdy  údaje PC jsou
vysílány  na  TNC,  kde jsou  uloženy  do  mezipaměti  a  přeměněny do
protokolu AX.25. Na počet opakování (Retries),  aby se paket dostal do
cíle bezchybně, nemá  term. PRG žádný vliv. Nanejvýš lze  se zeptat na
LINK informaci, a to je vše.
   HOST-modus  byl sestaven  pro „INTELIGENTNÍ“  term.PRG, které  jsou
schopné zajistit  MULTICONNET.  Pro  „normální“  term.PRG je nevhodný.
Bohužel ne  každý TNC-SW má tento  HOST-modus vestavěný, např.TAPR-SW.
Pouze SW-WA8DED  a The Firmware <Nord><Link>  jej mají implementovaný.
To  je také  důvod, proč  PRG jako GP,  SP, THP  a pod.  fungují pouze
s tímto TNC-SW. Kromě toho jsou  i dodatečné PRG, které TNC nahrazují,
případně umožňují  použít jiné TNC-SW  namísto „The Firmware“. Takovým
je  např.  TFPCR  od  DL1MEN,  představující KISS-HOST-Interface a tím
umožňující  činnost TAPR-SW.  Dalším  takovým  PRG je TFPCX  od DG0FT,
nahrazující  dokonce celý  TNC a  pro svou  činnost vyžaduje jen zcela
malý modem mezi TRX a PC.

                         17.  Chyby synchronizace

    K synchronizačním  chybám dochází v  případech, kdy mezi  GP a TNC
dojde ke ztrátě  nebo zkomolení znaků.  V takovém případě  se GP snaží
přivést TNC do výchozího stavu, aby  další chod informací probíhal bez
závad.  Nemůže-li  GP dosáhnout  synchronizace  s  TNC, ukončí činnost
a přejde do DOSu.  Může se ale stát, že TNC  např. v důsledku krátkého
výpadku  sítě se  rozpadl a  GP nemá možnost  TNC synchronizovat.  Pro
takový případ  byla vestavěna „nouzová  brzda“, která resynchronizační
postup přeruší  a na obrazovku vytiskne  menu, které umožní rozhodnutí
o dalším  průběhu GP.  Toto je  možné provést  v průběhu RESYNC-ERRORS
STRL-BREAK.    Rozpadlý   TNC    můžeme   přivést    opět   k   životu
vyvoláním „TNC-REINIT“ z  menu, a to,  aniž bychom museli  ukončit GP.
Pochopitelně  musíme předtím  ještě  resetovat  TNC  a chvilku počkat.
Kdyby se při prvním pokusu objevilo  hlášení poruchy, zkuste to znovu.
TNC po resetování potřebuje vždy nějaký  čas na vzpamatování se. Jinou
možností je, TNC  prostě ignorovat. V tom případě se  již žádná výměna
informací mezi GP a TNC konat nebude.
    Jestliže  použijete   TFPCX  nebo  TFPCR,   neměly  by  se   žádné
resynchronizační chyby vůbec vyskytnout.
    Pokud se  ale přece jen  takovéto chyby vyskytují,  měli bychom je
odstranit, protože  vždy  představují  ztrátu  údajů.  Většinou míváme
štěstí  v  tom,  že k  resynchronizační  chybě  dojde  při  dotazu  na
LINK-STATUS,  ale může  se to  stát i v  době, kdy  se TNC dotazuje na
údaje o QSO. V takovém případě se údaje neobjeví ani na obrazovce, ani
nebudou uloženy do paměti a tak dochází k jejich ztrátě. Tento problém
můžeme vyřešit tím, že snížíme  počet baudů V-24 nebo použijeme 16550A
UART. Mnohdy ale stačí třeba vyřadit z paměti PRG jako DISC-CACHE nebo
pomalé drajvy, případně je nahradit jinými.

                         18. Několik typů

    Na závěr několik typů k používání programu GP.

    Pro Mailbox-QSO  se doporučuje použít  kanál s pokud  možno velkým
textovým bufferem.  Protože  nemůžeme  vybavit  všechny kanály velkými
textovými  buffery vzhledem  k  paměťovému  místu,  měli  bychom  jako
„mailboxkanal“ zvolit  pokud možno poslední kanál  (např. kanál 4  při
max.čtyřech kanálech) a tento  kanál vybavit velkým textovým bufferem.
Tento  kanál může  být konektován  teprve tehdy, když  všechny ostatní
kanály jsou již s QSO obsazeny. Tímto způsobem je zajištěno, že můžeme
kdykoliv  konektovat  jeden  Mailbox   i  když  jsme  už  předtím byli
konektováni  jinými  stanicemi.  Dalším  důvodem  pro  tento postup je
dálkové ovládání.  To může  být zapínáno  a vypínáno  pro každý  kanál
odděleně  a nezávisle –  současný stav  je při  opuštění GP ukládán do
paměti.  U  Mailboxu  by  mělo  být dálkové  ovládání v každém případě
odpojeno,  protože  v  textech  se  mohou  objevit příkazy pro dálkové
ovládání, na  které GP reaguje  a pak dochází  k chybným hlášením boxu
nebo ještě  k něčemu horšímu.  Je žádoucí, ab  při normálních QSO bylo
dálkové   ovládání   aktivováno.   Abychom   stále   nemuseli  dálkové
řízeni zapínat  a vypínat,  když na  jednom kanálu  jedou střídavě QSO
a provoz  Mailboxu, je   praktické,  když  pro   Mailboxy  se  používá
„speciálního“ kanálu, na kterém nebude žádné QSO. Když např. použijeme
kanál 4 jako Mailbox-kanál, stačí poprvé  dálkové řízení vypnout a pak
už se nemusíme o nic starat.
    Testmodus: Chceme-li startovat GP bez  TNC (k testování a podobně)
můžeme tak učinit přidáním parametru „/h“  (viz 14.2). Jestliže GP pak
hlásí   chybu v   synchronizaci,   můžeme   počítání  přerušit  pomocí
CTRL-BREAK a pak zvolit bod menu „TNC ignorovat“. V tomto modusu ovšem
není možný žádný QSO provoz, editor je však stále v provozu.
    Tento trik přirozeně odpadá, když použijeme TFPCX nebo TFPCR.
    Jestliže se  objeví při výzvě  GP hlášení „TNC  neodpovídá!“, není
něco v  pořádku  v  komunikaci  mezi  PC  a  TNC.  To může mít několik
příčin:  – číslo seriového portu v CONFIG.GP nesouhlasí

 – rychlost komunikace v CONFIG.GP nebyla správně udána
 – nastavení IRQ seriového portu nebylo v CONFIG.GP správně zadáno
 – V 24 vedení k TNC je defektní nebo neni správně zapojeno
 – TNC se zhroutilo. V tomto případě pomůže jen TNC-Reset
 – V TNC není zabudován žádný software s WA8DED-Hostmode. Příklady pro
   to jsou Multimode-TNCs  jako KAM, PK 232 atd. S  těmito TNC běží GP
   jen ve spojeni s Hostmode-programem TFPCR od DL1MEN.

    Máte-li při použití TFPCX podezření, že dochází k poruchám příjmu,
můžete to prověřit zadáním „TFPCX -d“.  Z reproduktoru PC se ozve tón,
podle jehož kvality  můžete usuzovat na  kvalitu příjmu TFPCX.  Zní-li
tón relativně  čistě, neměly by se vyskytovat  žádné potíže s příjmem.
Slyšíte-li na tónu zřetelný praskot, nebo dokonce jeho přerušování, je
problém  v  některém  paměťovém residentním  programu.  Problémy  může
způsobovat např.  i HIMEM.SYS. V  tom případě spusťte GP  s parametrem
/NOXMS (Viz 14.3). Modus TFPCX lze ukončit příkazem „TFPCX -u“.
  XMS:  Od verze  1.50 vyžaduje  GP více  XMS-HANDLES, než  kolik může
HIMEN.SYS v  normálním případě poskytnout. Proto  při použití XMS může
dojít  k tomu,  že GP nemůže paměť XMS plně  využít, protože již žádné
volné HANDLES k dispozici nejsou. Proto je třeba pro jistotu HIMEN.SYS
instalovat :

       DEVICE = HIMEM.SYS /NUMHANDLES=64

                         Dodatek  A
                      Licenční právo

    GP  je  možno  užívat  nebo  šířit  jen  v  souladu se všeobecnými
podmínkami  pro užívání  amatérského  softwaru  (ALAS), dále podmínek,
které v roce 1992 sestavil:

  Copyright (C) 1992   Hans Georg Giese, DF2AU
                       Hinter dem Berge 5
                       D-3300 Braunschweig

    Tento dokument  lze libovolně šířit či  rozmnožovat, pokud nedojde
k jeho pozměnění. Za  změny, vedoucí k  jeho zlepšeni, děkuji.  (DF2AU
@ DK0MAV.DL.EU)

1. Předmluva

  Tato  licence   vyšla  z  General   Public  Licence  Free   Software
Foundation (GPL). Pokusil  jsem se při zachování  jejího smyslu, vnést
do ní  větší srozumitelnost. Některé její pasáže  zcela odpadly. Každý
uživatel však má právo namísto této licence použít podmínky GPL.
  Smyslem  této licence  je chránit  jak autora  tak uživatele  tohoto
softwaru. Existují  proto určitá  omezení a  tím vlastně  i povinnosti
k tomu,  kdo software spojený  s touto  licencí mění  a šíří.  Je toho
dosaženo  tím,  že  tento  software je  chráněn  Copyrightem  a  proto
uživatel této licence má téměř neomezené možnosti při jeho užívání.

2. Rozsah platnosti

    Tato  licence se  vztahuje na  každý program  nebo na  část z něho
plynoucí. V  dalším bude  pojmem PROGRAM  uvažován tento  program nebo
části z něho plynoucí. Ty jsi potom uživatelem licence.

3. Tvá práva:

    Ty můžeš  program užívat, kopírovat,  dělit nebo měnit,  pokud tím
nesleduješ žádné komerční cíle.

4. Tvé povinnosti:

4.1.Copyright a odkaz  na tuto licenci nesmíš v  žádném případě změnit
a při každém  startu  tohoto  programu  to  musí  být  uživateli jasně
naznačeno.

4.2.Práva,  která byla  předána tobě,  musíš poskytnout  i tomu,  komu
tento PRG předáváš. Stejně tak vyžadovat povinnosti a dodržovat je.

4.3.Za předání  PRG dalšímu uživateli nesmíš  požadovat žádnou úplatu,
vyjma nákladu na medium a poštovné.

4.4.Program smíš předat  pouze úplný a to tak, jak  jsi jej dostal ty.
(poznámka DH1DAE- 1:1- kopie původní diskety!)

4.5.Jestliže  měníš program  nebo jeho  části používáš  ke své  práci,
ať v doslovném či pozměněném znění, pak pro takto nově vzniklý program
platí následující body:

4.5.1. Musíš dostatečně zřetelně uvést:
 –  své jméno a adresu
 –  skutečnost, že  jsi program  pozměnil nebo  použil z  něho některé
    části.

4.5.2. Program musíš potom předávat  buď s plným uvedením původu, nebo
každému ma  požádání poslat  původní text  pouze za  úhradu nákladů na
medium a poštovné .

4.5.3. Nesmíš  klást žádná omezení,  která by vybočovala  z rámce této
licence.

5. Ostatní.

   Program dostáváš bez jakékoliv  záruky funkčnosti, bezchybnosti, či
použitelnosti  k  nějaké  činnosti.  Zříkáš  se  jakéhokoliv nároku na
odškodnění v případě vzniklé škody, ať vznikla z jakéhokoliv důvodu.
   S používáním  tohoto programu se  v plné míře  ztotožňuješ s těmito
licenčními podmínkami.

  Verze 1.0, 13-OCT-92
  Ende ALAS

                               Dodatek  B
                            Kontaktní adresy

   Kdo  má zájem  o nejnovější  verzi GP,  pošli disketu a dostatečnou
úhradu poštovného na adresu :

  Ulf Saran                                Bankverbindung:
  DH1DAE                                   Konto:    674945
  Veit-Stob-Str. 36                        Institut: Sparkasse Siegen
  57076 Siegen                             BLZ:      460 500 01

 (Sbírky na program nejsou nutné, ale přijmuty budou s povděkem)

                                Dodatek  C
                             Autoři programu

   Program GP  byl celý vyvinut DH1DAE,  některé rutiny k inicializaci
V24 pochází  od  DL5FBD.  Myšlenka  i  provedení  GPRI (Graphic Packet
Remote  Interface) pochází  od  DH1DAE.  GP  byl  vyvinut pomoci TURBO
PASCAL 6.0  <(c) Borland International 1990).  K programování grafické
uživatelské  plochy  byly  použity standardní  prostředky,  tedy žádné
speciální  tooly. Délka  se v  současné době zvětšila  na téměř  26800
řádek (asi 700kB)…
   Zvláštní  dík  za  reporty,  pomoci  s  programováním,  utilitkami,
překlady, návrhy  na zlepšení  atd  atd  patří: DL1ELY,  DF3VI, DG9EP,
DG3DBI,  DG1EHE, DG1EH,  DC1VL, DG0FT,  DG1FAZ, DL1DBC,DL7GAI,  DJ1XK,
G0KIU, F1HBN, PE1MHO a mnoha jiným.

  (Tento výčet si neklade nárok na úplnost)

  Díky též ADACOM e.V. a AMPACK Bayern e.V.

Právo změny vyhrazeno.
  Siegen, 16.09.1993